Obří umělá skála poslouží jako vchod do nového návštěvnického centra a muzea Krkonoš ve Vrchlabí

Čtěte také

Krkonošský národní park postavil ve Vrchlabí ekologické centrum za 85 milionů korun

Nové návštěvnické centrum a muzea Krkonoš bude v někdejším augustiniánském klášteře, ke kterému je jako vchod přistavěna obří umělá skála. Expozice, které nabídnou hornickou štolu, mlýnské kolo nebo živá zvířata, se teprve připravují. Projekt připravoval tým lidí deset let a už teď je znát, že se s jednotlivými detaily doslova mazlil.

„Jsme na staveništi, které ovšem už za šest měsíců staveništěm nebude. Protože počítáme s tím, že bychom v říjnu nové návštěvnické centrum Krkonošského národního parku měli otevírat,“ mluvčí správy národního parku Radek Drahný stojí v přístavbě kláštera, která má podobu skály.

To není náhoda, popisuje garant projektu muzea Jakub Šimurda. „Ne úplně první, ale jedni z prvních lidí, kteří přišli do Krkonoš, tak putovali za nerostným bohatstvím. A pronikali právě do skal a kamení.“

Čtěte také

Ve Vrchlabí vyrostl Krtek. Autory stavby inspirovala krkonošská příroda

Skála bude sloužit jako vstupní hala s recepcí a přednáškovým sálem, který správě parku zatím chyběl. A během dalších desítek minut prohlídky staveniště se ukazuje, že do sebe všechno zapadá. „Suterén bude pojat obsahově spíše zážitkově. Jedna místnost bude věnována Krakonošovi, nebo jak také říkáme Duchu hor. A v této dlouhé, tmavé místnosti, bude taková atrakce světelná, také zážitková, kdy stín návštěvníka se bude promítat na protější stěnu.“

V muzeu budou interaktivní prvky, ale i ukázka živé krkonošské přírody v podobě meandru Labe i s živými pstruhy nebo siveny, žít tam budou mloci, čolci, ale i zmije. Prodírat se můžete modelem lesa, posedět na nádvoří nebo se občerstvit v kavárně.

Vypravit se můžete i do modelu dolu, ve kterém se dříve těžilo. „Ten se velmi povedl. Já často kvůli netopýrům lezu do herlíkovických štol, a občas na některých místech tohoto dolu bych snad ani nepoznal, že v těch herlíkovických štolách nejsem.“

Čtěte také

Krkonošská Noemova archa zachraňuje vzácné horské rostliny

Tady to sedí, i tady to odpovídá realitě - na podobě dolu se podílel významný krkonošský jeskyňář Radko Tásler, vysvětluje David Hána ze společnosti, která se stará o samotnou expozici. „Ten nám dal úvodní přednášku a podklady, jak by to mohlo vypadat. A zároveň jsme s ním konzultovali i tvar dolu.“

Kousek vedle vzniká funkční model mlýnského kola i s náhonem, návštěvníci narazí třeba i na typickou krkonošskou kapličku, z jedné strany novou, omítnutou a s parádní střechou, z druhé strany má střechu trouchnivějící, omítku oprýskanou a nápisy omšelé. A dalo by se pokračovat.

Zapomeňte na fádní desky s dlouhými texty a neatraktivní statické exponáty, tohle muzeum si užijete, tvrdí Správa Krkonošského národního parku. A zdá se, že není důvod tomu nevěřit.