Hradecké minuty! Purkrabství Hradeckého kraje
Milí posluchači, věděli jste, že nejstarším vyobrazením města je veduta od Jana Willenberga, která zachycuje Hradec k přelomu 16. a 17. století? Když se na ni zadíváme, spatříme zcela jiné panorama, než jaké známe z dnešní doby.
Čtěte také
Pouze renesanční Bílá věž, gotický kostel sv. Ducha a renesanční budova purkrabství Hradeckého kraje zůstávají jedinými významnějšími pozůstatky po vývoji města v době předbělohorské, o němž se Jan Amos Komenský zmiňoval, že je to město „pěkné a veliké" a Pavel Stránský ze Záp ho popisoval jako „dosti rozsáhlé, úhledné a lidnaté".
Prozatím v našich Hradeckých minutách unikal pozornosti purkrabský dům, jehož renesanční sgrafito můžete spatřit, když se budete dívat od Gayerových kasáren přes Žižkovy sady směrem na hradecké návrší.
Jak už při našich setkáních zaznělo mnohokrát, máme k dispozici jen málo pramenů, které nám pomáhají rekonstruovat hradeckou minulost. Proto i v případě tohoto významného objektu jen tušíme jeho vývojovou linku.
Čtěte také
Budova zřejmě vznikla, jak ukazují poslední průzkumy, z minoritského kláštera, pobořeného husity. Na počátku 16. století byl dům dán do užívání jednomu z dvanácti nejvyšších zemských úředníků, kterému se říkalo purkrabí Hradeckého kraje. Jeho soudní působnost se totiž vztahovala na území Hradeckého kraje.
Soud zřejmě vznikl po polovině 15. století jako určitá odměna šlechtě Hradeckého kraje, která stála věrně po boku Jiřího z Poděbrad. Žádný jiný kraj podobný soud neměl.
Jak můžeme vyvozovat až z pramenů 16. století, vedle purkrabího, jenž ve městě trvale nesídlil, zasedalo na soudě i deset přísedících z řad nižší šlechty, aby společně soudili záležitosti menšího významu. Mimo jejich pravomoc stály pře dotýkající se hrdla, cti, dědictví a veřejných výtržností.
Čtěte také
Purkrabský soud tak řešil obdobně jako v případě pražského purkrabského soudu, k němuž příslušely všechny ostatní kraje Českého království, civilní majetkovou agendou šlechticů Hradeckého kraje, zvláště pak specifické spory o dluhy. Purkrabský soud mohli vedle nižší šlechty využívat jako žalobci též hradečtí měšťané.
Bohužel události třicetileté války pozastavily působnost soudu a způsobily jeho odstěhování na Pražský hrad, kde se spojil s pražskou purkrabskou agendou. Post hradeckého purkrabího však nezanikl. Purkrabí zůstal až do 18. století součástí kolegia nejvyšších zemských úředníků a formálně byl ještě v roce 1836 přítomen na poslední korunovaci českého krále Ferdinanda Dobrotivého.
Hradecké minuty můžete sledovat a poslouchat ZDE.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
