Družice Země pomáhají vydávat nové atlasy světa. Vesmír umožňuje zažít matematiku a fyziku v reálu

Vozítko Perseverance americké NASA na Marsu objevilo stopy po někdejší říční deltě. Zároveň jde o jednu z nejstarších dosud objevených stop po vodě kdysi proudící po rudé planetě. Rover detekoval podzemní pozůstatky dávné říční delty pomocí georadaru. Vědci uvedli, že šestikolové vozítko objevilo geologické útvary až v hloubce 35 m pod zemí, když urazilo přes 6 km v terénu uvnitř kráteru jezera. Jde o oblast na severní polokouli Marsu, o které se experti domnívají, že kdysi byla zaplavena vodou. Perseverance identifikoval navrstvené usazeniny a erodované povrchy svědčící o prostředí delty. Rozsáhlé vějířovité ložisko sedimentů vzniklo v místě, kde se řeka vlévala do větší vodní plochy, jako je jezero. Vědci zjistili, že nyní ukrytá delta vznikla přibližně před 3,7 až 4,2 miliardami let.

Čtěte také

Vědci z Univerzity Pardubice zpřesňují svoji unikátní metodu na odhalení rakoviny slinivky břišní

Český projekt testuje nanoroboty proti odolným bakteriím pro využití ve vesmíru. Český nanorobotický experiment Conrex zaměřený na potlačování odolných bakterií vstupuje do další fáze vývoje, v níž se připravuje detailní inženýrský návrh laboratorního modulu pro Mezinárodní vesmírnou stanici. Po kontraktu s Evropskou kosmickou agenturou se na tom podílejí výzkumníci z Vysoké školy báňské, Technické univerzity Ostrava a ze společností TRL Space. Projekt Konrex testuje magneticky řízené nanoroboty v mikrogravitaci, jejichž úkolem je narušovat biofilmy, tedy struktury, které zvyšují odolnost bakterií vůči antibiotikům a dezinfekci. Biofilmy se často tvoří na zdravotnických pomůckách, například implantátech. A mohou být původci zánětů. Zároveň se vyskytují i ve vodních rozvodech nebo vzduchotechnice. Experiment na stanici umožní sledovat jejich chování v prostředí beztíže a poskytne data pro budoucí kosmické mise i technologie pro čištění vody a boj s antibiotickou rezistencí.

Archeologové našli v centru Velkého Meziříčí středověkou studnu i základ pranýře. V centru Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni z jara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok. Archeologové nyní pracují na středové ploše náměstí mezi Mariánským sloupem a radnicí. Přibližně 70 cm pod povrchem narazili na původní středověkou dlažbu. To, že náměstí kdysi sloužilo různým obchodním aktivitám, dokládá i nalezená sada lotových závaží. Lot je stará jednotka hmotnosti odpovídající přibližně 16 gramům. Drobná kovová závaží, která se mohla používat třeba při vážení drahých kovů, mají tvar misek. Jsou odstupňovaná podle velikosti a dají se skládat do sebe.

Čtěte také

Při opravě historického domu ve Dvoře Králové nad Labem našli archeologové mince z doby Karla IV.

Družice pozorující Zemi pomáhají vydávat stále nové atlasy světa. Snímky naší země z vesmíru jsou učebnice pro každého, od školních dětí až po prestižní výzkumníky. S družicovými daty pracují odborníci na vzdělávání v Evropské kosmické agentuře. Jaké to má výhody? Z vesmíru dostáváme mnohem více informací, než co očima nemůžete vidět. Třeba gravitační pole Země a jak se mění v čase. Další příklady jsou deformace při zemětřesení nebo jak se sopky nadouvají a splaskávají před erupcí a po ní. Z vesmíru přichází tolik informací, že si to nedovedete představit. Družice Země pomáhají vydávat nové atlasy světa. Vesmír umožňuje zažít matematiku a fyziku v reálu. A tak se i děti mohou dotknout vesmíru.

Tasemnice mohou podle vědců tlumit záněty ve střevech, ale potřebují vlákninu. Střevní parazité jako tasemnice mohou podle vědců tlumit zánětlivé onemocnění v trávicím traktu. Potřebují však stravu s dostatečným množstvím vlákniny. Potvrdila to studie parazitologů z českobudějovického Biologického centra Akademie věd. Střevní parazité byli v minulosti běžnou součástí lidského trávicího traktu. V průmyslových zemích v posledních desetiletích téměř vymizeli, což se obvykle vysvětluje zlepšenou hygienou a moderní medicínou. Současně ale v moderní populaci výrazně přibývá autoimunitních a zánětlivých onemocnění střev. Proto se přibližně před 20 lety začali vědci zabývat myšlenkou využít některé střevní červi jako terapeutický nástroj, který nazývají helmintoterapie. Zásadní vliv na chování parazitů má množství vlákniny v potravě.

Technický pokrok a poznávání se nedá zastavit. Zvláště v 21. století je vývoj tak překotný, že kdo chvíli stál, už stojí opodál!