Zajímavá vesmírná podívaná! Na obloze svítí v těchto nocích zvířetníkové neboli zodiakální světlo

Čtěte také

Vědci objevili potenciálně obyvatelnou planetu velikostí podobnou Zemi vzdálenou 146 světelných let

Vesmírná agenda České republiky přechází z rezortu dopravy pod Ministerstvo průmyslu a obchodu. Důvodem je rostoucí význam kosmických aktivit pro českou ekonomiku. Pod rezort se tak přesouvá i projekt Česká cesta do vesmíru, který vznikl za vlády bývalého premiéra Petra Fialy. Jeho součástí je i příprava mise českého astronauta na oběžnou dráhu, a to v rámci mise na Mezinárodní vesmírnou stanici. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka vesmír už dávno není jen věda, ale také ekonomika a moderní průmysl. Proto je logické, že kosmická agenda přechází pod hospodářský rezort, který odpovídá za průmysl a inovace. Na vesmírném výzkumu by se podle něj měly více podílet české firmy.

Na obloze svítí v těchto dnech zvířetníkové neboli zodiakální světlo. Jde o sluneční světlo rozptýlené na částicích meziplanetární hmoty v rovině ekliptiky, tedy v rovině zemské dráhy. Částice pocházejí například z ohonů komet, drolících se asteroidů nebo planety Mars. Informoval o tom astronom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě. Úkaz bude možné vidět do 20. března. V oblastech poblíž rovníku je zodiakální světlo pozorovatelné po celý rok, protože nikdy nesvírá s obzorem tak malý úhel, aby se ztratilo nízko nad obzorem. Jev je nejlépe vidět v místech, kde je čistý vzduch a minimum umělého osvětlení.

Čtěte také

Při opravě historického domu ve Dvoře Králové nad Labem našli archeologové mince z doby Karla IV.

Středověký mor zasáhl Čechy silněji, než se vědci dosud domnívali. Ukázal to výzkum v Kutné Hoře. Morová epidemie v polovině 14. století zasáhla Čechy silněji, než odborníci dosud předpokládali. Ukázaly to archeologické výzkumy podél kutnohorské kostnice. Odborníci tam prozkoumali 32 hromadných hrobů, 5 z nich zařadili do období hladomoru a 8 do morové epidemie. U zbylých, kde jasné archeologické vodítko chybělo, statistická analýza prokázala shodu s jednou z uvedených událostí. U dvou třetin případů hladomor a tzv. černá smrt zasáhly české země krátce po sobě. Hladomor je popsán v písemných pramenech kroku 1318, mor řádil v letech 1348 až 1350. Vědci se snažili hromadné hroby z Kutné Hory spojit s těmito událostmi na základě zubů a kostí vybraných jedinců.

Chůze i běh tyrannosaurů byl podle paleontologů ještě mnohem podobnější pohybu dnešních ptáků. Způsob chůze i běhu kdysi obávaných tyrannosaurů byl ve skutečnosti ještě mnohem podobnější pohybu dnešních ptáků. Toto tvrzení má podle paleontologů oporu v nejnovějších vědeckých poznatcích. Dost možná se dávní tvorové pohybovali podobně jako třeba slepice. Většina dinosaurů našlapovala pouze na prsty, zatímco my lidé našlapujeme na celé chodidlo. A tak se vlastně dá říci, že dinosauři nesli svoji obrovskou hmotnost, kolikrát skutečně i v řádu mnoha tun, pouze na svých prstech. To ukazuje, že museli mít nesmírně silné svaly na nohách a silné šlachy, které držely prsty ve fyziologické poloze, která jim umožňovala kráčet.

Čtěte také

Tyrannosaurus Rex, obrovský predátor v dějinách Země, dosahoval maximální velikosti ve věku 40 let

Vědci a pedagogové Univerzity Karlovy získali nejvíce Cen Wernera von Siemense. Studenti, vědci a pedagogové Univerzity Karlovy získali letos nejvíce cen Wernera von Siemense, které se udělují za vynikající výsledky ve studiu, vědě a výzkumu. V soutěži, jejímž cílem je podpora českého školství a vědy, jich obdrželi 8 ze 22. Čtyři ocenění získala Akademie věd, po třech pak České vysoké učení technické v Praze a Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava. Soutěž pořádá společnost Siemens Česká republika. Její generální ředitel Eduard Palíšek uvedl, že v současné době roste důležitost vědy, která nezná hranice. Věda a výzkum podle něj naopak spojují a jejich jednoznačnost, fakty, podložené výsledky a univerzálnost všechny hranice přesahují. Letošní práce jsou toho skvělým důkazem. Od průlomových materiálů pro jadernou fúzi až po inteligentní spolupráci mezi roboty a lidmi, nebo nové metody boje s rakovinou.To jsou podle Eduarda Palíška témata, která formují naši budoucnost.

Technický pokrok a poznávání se nedá zastavit. Zvláště v 21. století je vývoj tak překotný, že kdo chvíli stál, už stojí opodál!