Na jeden z galapážských ostrovů se po 180 letech vrátily želvy sloní. Plní roli inženýrů ekosystému

NASA oznámila, že podniká kroky k možnému odkladu mise Artemis II., a to kvůli přerušenému toku helia, který je potřebný pro start. NASA určila, že pro start je vhodné období od 6. do 11. března a pak v dubnu. Současné problémy ale budou mít podle NASA zcela jistě dopad na březnový termín. Cílem mise Artemis II. je pilotovaný průlet s lodí Orion kolem Měsíce. Během desetidenního letu posádka vyzkouší systémy podpory života a bezpečnosti před plánovaným přistáním na Měsíci, a to v rámci budoucí mise Artemis III. Přistání lidí na lunárním povrchu při misi Artemis III. se předpokládá v roce 2027 nebo 2028. Pokud se start podaří, budou tři Američané a jeden Kanaďan prvními lidmi, kteří poletí k Měsíci od roku 1972.

Čtěte také

Při opravě historického domu ve Dvoře Králové nad Labem našli archeologové mince z doby Karla IV.

Čeští vědci vyvíjejí výrobu radiofarmak pro obtížně léčitelné typy nádorů. Technologii vyvíjejí vědci z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd. Konkrétně se jedná o radionuklid Aktinia 225, jehož dostupnost je omezená kvůli mimořádně náročné přípravě. Nyní se vědcům podařilo jednorázově vyrobit takové množství, které postačuje k přípravě více než sta terapeutických dávek. Laboratoř se tím zařadila mezi několik světových pracovišť, která dokážou vyrobit tento radionuklid v klinicky významném množství. Radionuklid Actinia 225 odborníci označují za nejslibnější tzv. zářič Alfa pro léčbu malých nádorů a mikrometastáz. Projekt vědců nazvaný Alfa Star otevírá cestu k přípravě radiofarmak ve vysokém množství a také kvalitě.

Nález jímek v Hradci Králové přiblížil podle archeologů život ve 13. století. V centru Hradce Králové objevili archeologové stopy po osídlení z nejstaršího období města. Při rekonstrukci podzemních prostor v severní části Galerie moderního umění našli odpadní jímky ze 13. století. Nález podle archeologa Muzea východních Čech v Hradci Králové Radka Bláhy dokresluje uspořádání tehdejšího osídlení. Archeologové se domnívali se, že při stavbě objektu dnešní galerie před více než 100 lety byly staré sídlištní vrstvy nenávratně zničeny. Tehdy stavbaři našli mimo jiné celé středověké keramické nádoby. Budova vznikla na místě dvou starších domů. V odpadních jamách archeologové našli zvířecí kosti, zlomky keramiky, skleněné kroužky, neznámého účelu, ale i rostlinné zbytky v podobě pecek, třešní nebo broskví.

Čtěte také

Tyrannosaurus Rex, obrovský predátor v dějinách Země, dosahoval maximální velikosti ve věku 40 let

Vědci z Brna pracují na ochraně Země před ničivým střetem s asteroidy. Programují zpracování dat z unikátní kamery, která dokáže tyto asteroidy snímat, a jejich fotky posílat ze vzdálenosti milionů kilometrů na Zemi. Cílem je zjistit, z čeho se tato vesmírná tělesa skládají a jak je v případě hrozící srážky nejlépe odklonit nebo zničit. Pokud se jednou objeví velké těleso na kolizní dráze ze Zemí bude právě díky těmto výzkumům lidstvo vědět, jak proti srážce zasáhnout a ochránit naši planetu.

Na jeden z Galapážských ostrovů se zhruba po 180 letech vrátily želvy sloní. Na ostrov Floreana, který je součástí souostroví Galapágy, se zhruba po 180 letech vrátily želvy sloní, endemický druh z tohoto souostroví v Tichém oceánu. Ochranáři tam do volné přírody vypustili 158 zástupců tohoto druhu. Ochranáři nesli bedny se želvami na zádech asi 7 km vulkanickou krajinou do těžko dostupných míst, kde želvy vypustili. Po 100 letech se tak ostrov Floreana stává znovu domovem želv sloních, které mají strategickou roli inženýrů ekosystému. Roznášejí semena, regulují vegetaci a podílejí se na regeneraci přirozeného prostředí. Galapágy Leží asi 1000 km od pobřeží Ekvádoru. Jde o souostroví s unikátní florou a faunou, kde britský přírodovědec Charles Darwin vyvinul svoji teorii evoluce a je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO.

Technický pokrok a poznávání se nedá zastavit. Zvláště v 21. století je vývoj tak překotný, že kdo chvíli stál, už stojí opodál!