Hradecké minuty! Předměstské osady formované spolu s budováním pevnosti
Milí posluchači, v Hradeckých minutách sledujeme události spojené s bouráním hradeckých předměstí a výstavbou pevnosti. Vedle osady Nového Hradce, kam se začali v roce 1766 přesouvat obyvatelé Mýtského předměstí, našli obyvatelé Pražského předměstí útočiště v předměstských osadách Kukleny a Pouchov.
Čtěte také
Jak jsme však již uvedli minule, představa, že vše bude vyřízeno do 14 dnů, byla naprosto zcestná. Ještě k počátku roku 1775 bylo na Mýtském předměstí nadále několik domů, dvorů a kostel sv. Pavla, na Pražském předměstí vedle pozůstatku předměstské zástavby doposud nezanikl minoritský klášter sv. Anny, který stál nedaleko dnešní budovy muzea.
I nadále se tedy objekty ohodnocovaly a poté docházelo k jejich bourání. Naprostá většina zástavby zanikla do roku 1780. Mj. byly zbourány dva zájezdní hostince, které stály při cestě na Prahu: hostinec Bláhovka a hostinec U Černého koníčka. Oba zájezdní hostince byly pod stejnými názvy přesunuty do oblasti Kuklen k hlavní cestě vedoucí na Prahu.
V roce 1780 bylo komisí napočítáno ve vnitřním městě 207 právovárečných domů, z nichž byly čtyři hostinskými zařízeními. Mimo vojenské pásmo se v obvodu města na Novém Hradci nacházelo 118 domů, z nichž jeden sloužil jako hostinec, u kostelíka sv. Jana bylo napočítáno 10 domů.
Čtěte také
V osadách Zámostí a Malšovice bylo zaznamenáno 29 domů, na Pouchově 36, na Slezském předměstí 18, na Pražském předměstí 44 a v Kuklenách 86. K celkovému souhrnu bylo ještě připočítáno 29 měšťanských dvorů nacházejících se mimo vojenské písmo a 34 svobodných sousedských dvorů v Plotištích.
Připomeňme, že zatímco název Mýtské předměstí zanikl a nově se používalo pojmenování Slezské předměstí, které naznačovalo směr cesty do Slezska, dochování části zástavby na Pražském předměstí způsobilo, že se název udržel a časem se proměnil na pojmenování městské čtvrti.
Jistě si vzpomínáte na upozornění, že podle pravidel pravopisu se v případě městské čtvrti píší obě P velká.
Hradecké minuty můžete sledovat a poslouchat ZDE.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.

