Hradecké minuty! Morové epidemie 17. a počátku 18. století
Milí posluchači, naše putování hradeckými dějinami jsme v několika posledních setkáních zaměřili na průběh morové epidemie z roku 1599, při níž podle ověřeného dobového svědectví zemřelo kolem 4500 lidí. Byť jsme v předstatistické době a nikdy nebudeme mít přesná data, ukazuje se, že uvedené číslo, podle dobových zvyklostí zaokrouhlené, vystihuje tíživou demografickou situaci.
Čtěte také
Hradeckým se poté mor nevyhnul ani za třicetileté války a bezprostředně po ní: procházející vojáci a zvláště zdravotně oslabené obyvatelstvo, u něhož z důvodu válečných útrap poklesla i kulturní úroveň, snadno šířili morovou nákazu.
Po válce se demograficky, hospodářsky i kulturně oslabený Hradec začal pomalu vzmáhat. Není v této souvislosti bez zajímavosti, že velké epidemie z roku 1680 a z let 1713-1715 se městu zcela vyhnuly! Poučily se snad další generace z hrůzy, která se ve městě nepochybně posléze tradovala?
To by totiž dokládal dochovaný opis pamětního zápisu Tobiáše Dačického, který je možné podle použitého písma datovat do období přelomu 17. a 18. století.
Čtěte také
Měli snad potomci předbělohorské generace z „velkého moru" lépe nastartovanou imunitu?
To se zdá nepravděpodobné, protože předbělohorská populace se válečnými útrapami radikálně zredukovala a byla postupně doplněna nově příchozími lidmi. Z dosavadního výzkumu se zdá být pravděpodobné, že v Hradci zafungoval strach z šířené kolektivní paměti a taktéž již vyšší kulturní úroveň města přispěla k přísnějšímu dodržování protimorových opatření.
Město se tak např. v roce 1680 stalo v době šíření moru útočištěm pro císařovnu Eleonoru, manželku Leopolda I. Skutečně ani v případě poslední proběhlé epidemie z let 1713-1715 město zachváceno nebylo. Vztyčený mariánský morový sloup, který dominuje hradeckému Velkému náměstí, tak byl výrazem poděkování, že bylo město ušetřeno zkázy.
Hradecké minuty můžete sledovat a poslouchat ZDE.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
