Co mají společného baron Haas, lvice Micimaus a lesní samotářka Anna Pammrová?
Poslechněte si fejeton Milana Mundiera Svérázný porcelánový baron, reportáž Aleny Blažejovské ze setkání v Jaroměřicích nad Rokytnou, kde si příznivci připomněli Annu Pammrovou, a poslední díl dramatizovaného cyklu Beethovenova 4 by mohla vyprávět – a taky vypráví. Anna Mrázková jej věnovala brněnskému krematoriu.
Na úvodní otázku by někdo odpověděl: společné mají pouze to, že si je připomínáme v magazínu Zelný rynk. Na první pohled představují „porcelánový baron“ Jiří Haas (1876-1945), který sídlil na hradě Bítově, a spisovatelka, překladatelka a filozofka Anna Pammrová (1860-1945), která obývala lesní samotu u Žďárce na Tišnovsku, naprosto odlišné světy. Co mají společného, to je rok svého úmrtí. Tyto rozdílné osobnosti měly přímo protichůdný životní styl.
A přece našly stejného obdivovatele, a to ne ledajakého: básníka a kunsthistorika Jiřího Kuběnu. Ten byl v letech 1994-2006 kastelánem Bítova. Provázel tam už jako mladík, roku 1964 vydal o Bítovu odbornou publikaci a pak se jako památkář postaral o jeho obnovu. O bítovské lvici barona Haase napsal veršovanou pohádku Hledá se Micimaus.
Zároveň Jiří Kuběna edičně připravil a doslovem opatřil výbor z poezie Anny Pammrové Divočinu slov mi nech. Ten letos vyšel ve druhém vydání s úvodem Heleny Pernicové – předsedkyně Společnosti Anny Pammrové. Při příležitosti 80. výročí smrti Anny Pammrové se 13. září 2025 sešli její příznivci – zejména členové Společnosti Anny Pammrové a Společnosti Otokara Březiny – v Jaroměřicích nad Rokytnou.
Čtěte také
Zelný rynk nabízí záznam z vystoupení Heleny Pernicové a rozhovor s literární vědkyní Danielou Iwashitou (vedoucí Týmu pro výzkum korespondence Jakuba Demla v Ústavu pro českou literaturu AV ČR) a s Michalou Mikolášíkovou, která se odbornězabývá poezií Anny Pammrové. Dozvíte se mimo jiné, proč Anna Pammrová většinu svých dopisů Otokaru Březinovi psala francouzsky.
Ale zpět k baronu Jiřímu Haasovi a jeho lvici Micimaus: o nich a o Bítovu napsal fejeton Milan Mundier.
Poslední část dramatizovaného seriálu Beethovenova 4 by mohla vyprávět – a taky vypráví je věnována brněnskému krematoriu. I to má letos výročí: přesně před 100 lety byla vypsána soutěž na architektonický návrh stavby, kterou vyhrál Ernst Wiesner. Jak se k tomuto úkolu stavěl a jak asi vypadala vůbec první kremace, která se zde uskutečnila – o tom vypráví autorka této části Anna Mrázková.
V režii Radima Nejedlého účinkují Aranka Lapešová, Mariana Chmelařová, Pavel Čeněk Vaculík, Zdeněk Bureš, Michal Bumbálek, Jiří Miroslav Valůšek a Jakub Svojanovský. Spolupracovali zvukoví mistři Michal Zelinka a Samuel Sochatzi.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
