Nemeškejž a vejdiž! Muzeum historie lázeňství v Janských Lázních začíná doslova od pramene
Na dohled od secesní budovy janskolázeňské kolonády stojí bývalá sokolovna z roku 1872, známá dřív také jako Lázeňská dvorana. Uvnitř ve velkém sále je od roku 2018 stálá expozice lázeňství v Janských Lázních. Otevírá ji to nejdůležitější: připomínka objevení léčivého pramene Janem z Chockova v roce 1006.
A právě tento zbrojnoš příchozí vítá slovy: Nemeškejž a vejdiž! Nás v muzeu přivítala a doprovázela Zuzana Pichlová, marketingová specialistka Státních léčebných lázní Janské Lázně.Čtěte také
V krásné budově, kde se dřív holdovalo sportu, najdete předměty z předminulého a minulého století, které dokumentují například i to, s jakým vybavením dámy v minulosti cestovaly za lázeňskou ozdravnou kúrou. Připomíná také turistickou a sportovní historii města a okolí, které bylo významným střediskem zimních sportů.
V únoru 1925 se zde uskutečnilo druhé mistrovství světa v lyžování, jehož součástí byly i skoky na lyžích. Zbytek skokanského můstku můžete dokonce v Janských lázních stále vidět a to v lesích naproti evangelickému kostelu směrem na Černou horu.
K vidění jsou i snímky, které zachycují zdejší atmosféru a lázeňskou léčbu pacientů před desítkami let, nebo dokument z videoarchivu České televize. Můžete se „zvěčnit“ ve fotokoutku, kterak si užíváte ozdravnou koupel v historické dřevěné vaně.
Čtěte také
Partnerskými lázněmi pro krkonošské město jsou polské lázně Szczawno-Zdrój, proto je expozice částečně věnovaná i jim.
Pro Zuzanu Pichlovou je tam hodně důležitá i připomínka první knihy, která lázeňské město přiblížila světu. Sepsal ji císařský královský přísežný zemský fyzik markrabství moravského Georg Ignaz Hettmayer a byla vydaná v roce 1680.
Vedle počátků lázní v ní autor čtenářům přiblížil i výčet nemocí, které je zde možno léčit. Hostům pak doporučoval, aby měli pořád dobrou náladu, které dosáhnou kromě léčebných kůr také spánkem a dobrým vínem.
Na vytvoření stálé výstavy spolupracoval s pracovníky lázní ředitel trutnovského okresního archivu Roman Reil a janskolázeňský patriot a sběratel Jan Hainiš, který přes padesát let sbírá staré pohlednice, fotografie, odznaky a další předměty, jež se vztahují k lázeňskému městu a k jeho historii.
Své jméno získaly Janské Lázně díky léčivému termálnímu pramenu, objevenému podle kroniky panským zbrojnošem Janem z Chockova už roku 1006. První zprávy o používání termální vody ke koupelím jsou až ze čtrnáctého století, kdy majitel panství z rodu Silbersteinů zde nechal zřídit primitivní lázeňské zařízení pro potřeby svého rodu. Zakladatelem lázní, které patří k nejstarším v Čechách, byl pak v 17. století Jan Adolf Schwarzenberg. Roku 1675 začala výstavba prvních lázeňských budov, které nesly také své české jméno - Svatojánské Teplice. Roku 1876 se Janské Lázně oddělily od Svobody nad Úpou a staly se samostatnou obcí. Roku 1920 převzala lázně se vším zařízením akciová společnost a nastalo období největšího rozvoje Janských Lázní. Světovou proslulost získaly lázně v 1. polovině 20. stol. úspěšnou léčbou následků obrn, především dětské. Na tuto tradici, kvalitu a zkušenosti úspěšně navazují i v současnosti.
Do expozice Historie lázeňství v bývalé sokolovně Janských Lázní můžete vstoupit celoročně zdarma, a to v zimních měsících od pátku do neděle od 13 do 18 hodin, v létě je otevírací doba rozšířená.
Související
-
Janské Lázně vymění parovod za horkovod. Město bude nejrozkopanější za posledních 50 let
Společnost ČEZ Teplárenská začne na jaře v Janských Lázních s výměnou parovodu za horkovod. Důvodem přechodu z páry na horkou vodu je snížení ztrát tepelné energie.
-
Janské Lázně jdou klientům naproti. Nově se tu zaměřují i na...
Přesto, že státním Jánským Lázním před několika lety hrozil krach, letos pravděpodobně opět skončí v zisku. Loni vydělaly zhruba pět milionů korun, v letošním roce ...
-
Jezevčice Eida pomáhá při léčbě pacientů v lázních Janské...
Ve státních lázních Janské Lázně pomáhá s léčbou některých pacientů jezevčice Eida. Jde o zhruba dvouletého nalezence, který má vřelý vztah k lidem a lázeňská psych...
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
