Na Žižkovu mohylu u Přibyslavi se lidé skládali jako na Národní divadlo

O tom, jestli opravdu Jan Žižka zemřel na místě, kde stojí od roku 1874 zmíněná mohyla, mají přední husitologové pochybnosti. „Je to pravděpodobné místo. Spíš ale zemřel ve svém táboře, který byl tady kousek v lesích. Je tam voda a strategicky je to lepší, než místo, kde stojí mohyla,“ říká Anna Šauerová z přibyslavského infocentra.

Odpočívka u Žižkovy mohyly|foto: Irena Šarounová

Lesu, kde měli kdysi husité tábor, se dnes říká Plačky. Prý podle toho, jak tam Žižkovi „sirotci“ plakali. Místo, kde dnes stojí mohyla je na všechny strany otevřené. „Pravděpodobně z tohoto místa Žižka řídil útok na Přibyslav,“ doplňuje Anna Šauerová.

Samotná mohyla se skládá ze čtyř částí. Základem je čtvercový podstavec z kamenů z historicky památných míst a pamětní desky věnované různými spolky a sokolskými jednotami, které na stavbu mohyly přispěly.

„Stejně jako na Národní divadlo v Praze se i na mohylu lidé skládali,“ říká Anna Šauerová. Jeden z kamenů v základně připomíná kus dřeva. „Měl by to být zkamenělý kus dubu, pod kterým se Jan Žižka narodil,“ vysvětluje Anna Šauerová.

Dary na stavbu mohyly přicházely ze všech koutů království|foto: Irena Šarounová

Na čtvercové základně stojí kamenný válec, v jehož horní části jsou uvedena místa vítězných Žižkových bitev i s letopočty. Na válci pak stojí kužel s husitským kalichem na vrcholu. K mohyle vede od silnice upravená cesta. Zvláštní je, že čelo památníku směřuje směrem do polí. „Silnice původně totiž vedla jinak,“ uzavírá Anna Šauerová.