Měšťanský betlém Jarmily Haldové mají v Novém Městě nad Metují. Jsou v něm vyřezáni místní lidé

Figurky Jarmily Haldové
Figurky Jarmily Haldové

V čase adventu bychom měli trochu ztišit mysl a výrazně zpomalit. Alespoň trochu ubrat z toho drtivého tempa, kterým se život na této planetě v poslední době řítí, těžko říct, kam. Během chvilky víme o všem, co se stane na druhé straně zeměkoule. Když se před více než dvěma tisíci lety narodil Ježíš, trvalo několik set let, než se ta „novinka" roznesla po světě. 

Advent je nejlepší příležitostí pro vnitřní zklidnění, přemýšlení nad betlémským příběhem a životem vůbec.

Kdybyste chtěli spojit příjemné s užitečným, zajeďte se krásně ztišit do Nového Města nad Metují. Je renesanční perlou Východních Čech a pro své uspořádání zástavby na kopci kolem historického náměstí se mu také říká český Betlém.

V čase předvánočním skutečně městem betlémů je. Na ten největší narazíte hned na historickém náměstí. Na dřevě malované figury z dílny akademického malíře Jiřího Škopka v nadživotní velkosti skutečně nelze přehlédnout. A kousek vedle je městské muzeum, kde zaklepala na dveře Romana Pacáková. Výstavou betlémů řezbářské rodiny Haldových ji provedla Monika Mrázková.

Hned v přízemí stanuly doslova uprostřed velikého betlému postaveného do tvaru písmene "u". Je to takzvaný Měšťanský betlém, v němž jsou vyřezáni občané Nového Města nad Metují. V dílně Jarmily Haldové začal vznikat v roce 2001. V jejích rukou se od té doby postupně rodí obraz života na novoměstském náměstí, kde vyřezané postavy znázorňují současné obyvatele města spolu s osobnostmi minulosti.

Betlém je vystaven celoročně a utěšeně se rozšiřuje. Nabízí se tak možnost všem lidem, aby se zapojili do tohoto projektu a měli tu „svou" betlémskou postavičku. Paní Haldová figurky vyřezává podle fotografie či konkrétního přání majitele. Nemusí se však jednat přímo o existující osobu, ale například o postavičku znázorňující povolání či řemeslo, které ještě na náměstíčku chybí.

To ale není zdaleka jediný betlém paní Jarmily Haldové, který teď můžete v Městském muzeu v Novém Městě nad Metují vidět. A spolu s ní tam vystavují své betlémy také její muž Josef Halda a jejich synové. Je to prostě rodinná výstava.

Hřebečský betlém - jesličky

Jejich betlémy jsou plné humoru, laskavosti a propojení historie se současností, pod rukama se jim rodí postavičky vyřezané s ohledem na rodinné loutkářské tradice, krajiny a kulisy betlémů zasazené do zdejší krajiny, kterou si po příchodu do vesničky Sedloňov na úpatí Orlických hor, kam se před lety přestěhovali z Prahy, velmi zamilovali.

Josef Halda je autorem ojedinělého velkého Hřebečského betlému s příběhem veliké lásky - Annenruhe. Monumentální stavěcí betlém vás ohromí už jen počtem figur vyřezaných ze smrkového a lipového dřeva, kterých je na 2000 a stále přibývají další. Zatím čítá na 400 ovcí a 200 andělů, má na délku šest metrů a je hluboký tři metry.

Josef Halda pátral po příběhu, který se skutečně v roce 1820 udál v Moravské Třebové, po příběhu nešťastné lásky Josefa Herknera (1794 - 1838), syna starosty města, který zahořel neutuchající láskou k lesníkově dceři, ke krásné Annenruhe (Anna Glaserová: 1801 - 1825), jež mu ale po roce manželství zemřela na souchotiny. A protože ji chtěl mít pro sebe stále, sebral ji z rakve v márnici, rakev zaplnil kamením a pro svou drahou tajně postavil malé mausoleum na kopci Kruzberg.

Hřebečský betlém

V roce 1924 se našel hrob prázdný, v roce 1934 se na kopci Kruzberg dělník propadl do jámy - objevili zde kostru dívky v černých šatech, a tu potom nevlastní vnučka 1934 znovu náležitě pohřbila. Podle tohoto příběhu vznikla i divadelní hra. V Hřebečském betlému najdete figury v typických hřebečských krojích a budovy ze sousední Moravské Třebové.

Haldovi jsou ale také velcí sběratelé, a tak si ze svých cest po světě betlémy přivážejí domů.

Díky tomu můžete v novoměstském muzeu obdivovat i světové betlémy z jejich soukromé sbírky, kolekce pocházející z Itálie, Ruska, Bolívie, Mexika či Afriky, včetně takové rarity, jakou je třeba betlém z Bolivíe, který si pan Josef Halda přivezl z Čukabanky. A také úplně první betlém Jarmily Haldové z roku 1976 inspirovaný Karlem Plickou.

Výstava potrvá do Hromnic, tedy do 2.února 2018.

Spustit audio

Související