Měšťanský betlém Jarmily Haldové mají v Novém Městě nad Metují. Jsou v něm vyřezáni místní lidé

Advent je nejlepší příležitostí pro vnitřní zklidnění, přemýšlení nad betlémským příběhem a životem vůbec.

Kdybyste chtěli spojit příjemné s užitečným, zajeďte se krásně ztišit do Nového Města nad Metují. Je renesanční perlou Východních Čech a pro své uspořádání zástavby na kopci kolem historického náměstí se mu také říká český Betlém.

V čase předvánočním skutečně městem betlémů je. Na ten největší narazíte hned na historickém náměstí. Na dřevě malované figury z dílny akademického malíře Jiřího Škopka v nadživotní velkosti skutečně nelze přehlédnout. A kousek vedle je městské muzeum, kde zaklepala na dveře Romana Pacáková. Výstavou betlémů řezbářské rodiny Haldových ji provedla Monika Mrázková.

Hned v přízemí stanuly doslova uprostřed velikého betlému postaveného do tvaru písmene "u". Je to takzvaný Měšťanský betlém, v němž jsou vyřezáni občané Nového Města nad Metují. V dílně Jarmily Haldové začal vznikat v roce 2001. V jejích rukou se od té doby postupně rodí obraz života na novoměstském náměstí, kde vyřezané postavy znázorňují současné obyvatele města spolu s osobnostmi minulosti.

Betlém je vystaven celoročně a utěšeně se rozšiřuje. Nabízí se tak možnost všem lidem, aby se zapojili do tohoto projektu a měli tu „svou" betlémskou postavičku. Paní Haldová figurky vyřezává podle fotografie či konkrétního přání majitele. Nemusí se však jednat přímo o existující osobu, ale například o postavičku znázorňující povolání či řemeslo, které ještě na náměstíčku chybí.

To ale není zdaleka jediný betlém paní Jarmily Haldové, který teď můžete v Městském muzeu v Novém Městě nad Metují vidět. A spolu s ní tam vystavují své betlémy také její muž Josef Halda a jejich synové. Je to prostě rodinná výstava.

Hřebečský betlém - jesličky|foto: Romana Pacáková

Jejich betlémy jsou plné humoru, laskavosti a propojení historie se současností, pod rukama se jim rodí postavičky vyřezané s ohledem na rodinné loutkářské tradice, krajiny a kulisy betlémů zasazené do zdejší krajiny, kterou si po příchodu do vesničky Sedloňov na úpatí Orlických hor, kam se před lety přestěhovali z Prahy, velmi zamilovali.

Josef Halda je autorem ojedinělého velkého Hřebečského betlému s příběhem veliké lásky - Annenruhe. Monumentální stavěcí betlém vás ohromí už jen počtem figur vyřezaných ze smrkového a lipového dřeva, kterých je na 2000 a stále přibývají další. Zatím čítá na 400 ovcí a 200 andělů, má na délku šest metrů a je hluboký tři metry.

Josef Halda pátral po příběhu, který se skutečně v roce 1820 udál v Moravské Třebové, po příběhu nešťastné lásky Josefa Herknera (1794 - 1838), syna starosty města, který zahořel neutuchající láskou k lesníkově dceři, ke krásné Annenruhe (Anna Glaserová: 1801 - 1825), jež mu ale po roce manželství zemřela na souchotiny. A protože ji chtěl mít pro sebe stále, sebral ji z rakve v márnici, rakev zaplnil kamením a pro svou drahou tajně postavil malé mausoleum na kopci Kruzberg.

Hřebečský betlém|foto: Romana Pacáková

V roce 1924 se našel hrob prázdný, v roce 1934 se na kopci Kruzberg dělník propadl do jámy - objevili zde kostru dívky v černých šatech, a tu potom nevlastní vnučka 1934 znovu náležitě pohřbila. Podle tohoto příběhu vznikla i divadelní hra. V Hřebečském betlému najdete figury v typických hřebečských krojích a budovy ze sousední Moravské Třebové.

Haldovi jsou ale také velcí sběratelé, a tak si ze svých cest po světě betlémy přivážejí domů.

Díky tomu můžete v novoměstském muzeu obdivovat i světové betlémy z jejich soukromé sbírky, kolekce pocházející z Itálie, Ruska, Bolívie, Mexika či Afriky, včetně takové rarity, jakou je třeba betlém z Bolivíe, který si pan Josef Halda přivezl z Čukabanky. A také úplně první betlém Jarmily Haldové z roku 1976 inspirovaný Karlem Plickou.

Výstava potrvá do Hromnic, tedy do 2.února 2018.