Krajina jako balzám na nervy. Staňme se poutníky, procházka přírodou nás přiblíží kořenům a životu
Při cestách krajinou navazujeme určité pouto, proto jsme poutníky. Rytmem kroků a dechu jako bychom s ní vstupovali do vnitřního dialogu, jsme k ní poutáni, jsme její součástí. Prostupuje nás, i když si to můžeme uvědomit až když se zastavíme a usebereme.
Krajina nás může zbavit strachu a úzkosti, kterou teď mnozí prožíváme. Ivo Chocholáč, odborník na spiritismus, učitel a pracovník novopackého muzea, nás zavedl do magické krajiny Novopacka, která je charakteristická svou červenicí a zemskými poklady, drahokamy a polodrahokamy.
Doba se dnes přímo nabízí k tomu, abychom se zastavili v krajině, stali se poutníky, získali v ní novou energii, zvlášť teď, na jaře, kdy se všechno probouzí.
Důležitý je nejen náš pohyb v krajině, ale i v naší mysli
Okolnosti těchto dnů nás vyzývají k zastavení, ke klidu, k užšímu sepětí s krajinou, které pro nás může být i návratem do dětství.
Čtěte také
Cítíme se tam dobře a náš život se stává pobytem, kdy znovu najdeme i svůj domov.
S balvanem, s meandrem říčky nebo se stromem na horizontu můžeme navázat pouto. Z obrazu krajiny vystupuje paměť krajiny: bezpočet příběhů, které jsou v ní uložené. Dává nám energii a volnost.
Krajina Novopacka podle Ivo Chocholáče připomíná vlny rozbouřeného moře, navíc do červena zbarveného, nemá plynulou zástavbu.
Jsou tu samoty, na kterých bývali lidi „usebráni“ a vstupovali s krajinou do vnitřního dialogu. Tam se zrodily babky kořenářky, tam začíná i příběh novodobého spiritismu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
