Kovářský valčík mezi kovadlinou a výhní má Zdeněk Krejza ve své dílně přesně na tři kroky

Kovářkou dílnu Zdeňka Krejzy najdete ve Svinarech. Výhled do prostorné zahrady a pár hrajících si koček předznamenává, že tady pracuje umělecký kovář, šperkař, restaurátor starých historických zbraní i výrobce přesných historických replik. A je tu opravdu doma.

Na svoji kovadlinu nikoho nepustím. I kdyby dělal kováře třeba 60 let. Do kovadliny se zbytečně neťuká.
Zdeněk Krejza, umělecký kovář

„Jsem z kovářské rodiny. Tohle řemeslo dělal můj praděda, děda i táta", říká houževnatý šedesátník, který s naprostou lehkostí a přesností zvedá v pravé ruce třeba i 10 kilové kladivo.

Ocel, kůže, stříbro, mamutovina... kovář Zdeněk Krejza neuznává náhražky

Umělecký kovář Zdeněk Krejza vyrábí hlavně nože, a to výhradně z přírodních materiálů. V tom je u nás skutečným mistrem.  Výroba nože například z damascenské oceli mu trvá kolem deseti dnů. A nestačí jen šikovnost v kovárně s palicí a kladivem, ale také trpělivost při šití pouzder z různých druhů kvalitních kůží. 

Přesto srdce celé kovárny, tedy kovadlinu, po svých předcích nezdědil. Tu „svou" si musel opatřit sám.

„Kovadlina, to je ten pravý základ kovářské práce. A sehnat dnes dobrou kovadlinu, to je problém," říká muž, který svoji první čepel ukoval už ve 13 letech.

Tradiční postupy, vzácné materiály a zdobení, včetně ručně šitých kožených pouzder ovládá Zdeněk Krejza dokonale.

Na nepoddajnou a vzpurnou ocel platí kladivo a oheň

Bez lásky k řemeslu, trpělivosti, pokory, praxe a nadání se špičkový kovář neobejde. U výhně, která má ve svém středu 1350 stupňů, vydrží jen ti nejodolnější.

Nožíř a mečíř Zdeněk Krejza|foto: Honza Ptáček

„Když je venku v létě 40 stupňů, tak se chodím do kovárny ohřát", dodává s potutelným úsměvem muž, který kromě ohně miluje i cestování (především africké nebe) a svižnou jízdu na motorce.

Výstava uměleckého kováře Zdeňka Krejzy je v třebechovickém muzeu betlémů k vidění až do poloviny května. Všichni jste srdečně zváni.