Koření hřebíček působí protizánětlivě, hlavně v trávicím ústrojí
Podle bylinkářky a farmářky Štěpánky Janoutové ze Sedlecka na Rokycansku hřebíček pomáhá eliminovat patogenní bakterie a viry v zažívacím ústrojí. Jeho dezinfekční účinky se využívají v dentální hygieně.
„Hřebíčková silice pomáhá při zánětech dásní, bývá důležitou složkou ústních vod. Také se podává při zažívacích problémech, dýchacích potížích, zánětech v ústní dutině a v oblasti krku. Je součástí mastí proti plísním a protirevmatických přípravků,“ říká bylinkářka a farmářka Štěpánka Janoutová.
V potravinářství hřebíček slouží např. ke konzervaci různých likérů, aromatizování směsí koření (kari), přidává se do kečupů. „Práškem z hřebíčku kořeníme pokrmy, likéry, můžeme si z něj připravit tinkturu, vyrobit mastičku apod. Nejlepší je rozdrtit hřebíček v hmoždíři. Pokud ho budete mlít v elektrickém mlýnku, pozor, aby se příliš nezahřál, znehodnotily by se éterické látky hřebíčku,“ radí bylinkářka.
Koření hřebíček jsou nerozvitá poupata hřebíčkovce
„Pokud by se vám povedlo sehnat semínka, sazeničku hřebíčku, mohli byste ho pěstovat jako pokojovou rostlinu, nebo ho mít v nějakém tropickém skleníku. Pochází se Sund, dále se rozšířil na Madagaskar, do Zanzibaru, do tropických oblastí,“ připomíná Štěpánka Janoutová, „hřebíček jako takový, to koření, jsou nerozvitá poupata hřebíčkovce. Sklízejí se v době, kdy ze zelené barvy přecházejí na karmínově červenou, těsně před rozkvětem.“
Poupata se usuší a následně třídí, mj. podle velikosti na malý a velký hřebíček. „V oblastech, kde se hřebíčkovec pěstuje, lidé zpracovávají i odkvetlé květy. Přezdívají jim matky a nakládají je třeba do cukru, dělají z nich marmelády,“ doplňuje pro zajímavost bylinkářka a farmářka Štěpánka Janoutová ze Sedlecka na Rokycansku.
Poslechněte si reportáž v našem Hobby magazínu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
