Jsou ještě v Krkonoších klidná místa, poskytující neobvyklé výhledy na hřebeny. Vítejte na Malé Úpě

25. červenec 2021

Malá Úpa je místem plným tajemství a dobrodružství. A Rottrovy Boudy jsou jedním z nejkrásnějších míst v Malé Úpě s úžasnými výhledy na Sněžku. Když chcete klidné místo s výhledy na Krkonoše, jděte sem. 

Čtěte také

S nezávislým starostou Malé Úpy Karlem Englišem poseděla redaktorka Eliška Pilařová. Kukačka kuká, krásné zátiší, říká se, že tohle je údajně nejkrásnější místo na Malé Úpě.

„Pro mne ano. Je tu klid, krásný výhled na Sněžku. Ta odtud vypadá úplně jinak, než jsou lidé zvyklí. Jako pevnost. Ta obří stěna před námi, lesy, a někde nahoře je naše nejvyšší hora. Tato enkláva se jmenuje Rottrovy Boudy."

„A vše, co vidíme kolem, tak je katastr Malé Úpy. Napravo Jelenka, nad ní Svorová hora, to je jedna z tisícovek v Malé Úpě. Ze Sněžky pokračuje Růžová hora, dál vidíme enklávu Niklův vrch a Jelení horu, další tisícovku. Potom Kraví hora, další tisícovka a přímo před námi vrch Haida, který měří přesně tisíc metrů. Kolem vede v zimě krásná běžecká stopa."

Malá Úpa s kostelem sv. Petra a Pavla, kde je i jedno ze zastavení na Disidentské stezce

Haida znamená německy vřes.
„Je to tak. A v několika mapách se objevuje jméno Vřesový vrch, ale my to počešťování původních názvů nemáme moc rádi. Takže pro nás je to stále Haida."

Je tady opravdu krásný rozhled. Pod námi chalupa Černá Voda a okolo borůvčí.
„Jsou tady jak borůvky, tak brusinky. Je to zde opravdu unikátní. Jde o jednu z lučních enkláv, která, doufejme, zde zůstane na věky jako nezastavěná."

Čtěte také

Máme tu i zajímavé povídání: Rottrovy Boudy. Při návštěvě těchto míst v září roku 1609 česky zapsal do zprávy císařský úředník kontrolující zásoby dřeva pro stříbrné doly v Kutné Hoře tato slova: Od Kuhbergu, Kraví Hory, jsme přišli na jedno mejto nevelké, kdež také budka postavena jest, v kteréž jest dobytek hovězí, k tomu kozy a jakž sami, kteří tu bydlejí, o tom nám oznámili, dobytek ten chovají a do mýt a lesů jeho milosti císařské na pastvu pouští.

V roce 1771 tu stály tři boudy. V roce 1841 už všech šest dnešních chalup. Než mohli horalé louky pravidelně dvakrát ročně sklízet, museli urovnanou plochu zbavit kamenů a ty uložit do zachovalých agrárních teras a valů.

Potom mnoho let přinášeli lesní humus a louky hnojili, než jim mohli začít říkat Horské zahrady.

autoři: Eliška Pilařová , baj
Spustit audio

Související

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.