Hradec Králové je plný legendárních osobností. Jejich osudy připomíná Sport pod Bílou věží
Dnes vám představíme Tomáše Rademachera, velkého hradeckého patriota, sportovního nadšence, který prý ví o historii hradeckého sportu úplně všechno. Je také spoluautorem knihy o hradeckém fotbale Černobílá historie a kromě jiného stojí za webovými stránkami Sport pod Bílou věží, kde velké sportovní legendy a události Hradce Králové fanouškům připomíná.
Tak co jsem o vás ještě neřekl?
Řekl jste toho dost. Ale měli bychom především zmínit onu webovou stránku, samozřejmě. Všechno začalo už v dětství mým zájmem o historii.
Ovšem já jsem na vás neřekl ještě jednu věc. Vy jste také sběratel nejrůznějších sportovních relikvií. Máte toho prý doma jednu celou místnost.
Ano, je to tak. Ale je toho určitě víc jak jedna místnost, jednoznačně.
Jak jste říkal, začíná se s takovými životními láskami už v dětství. Tak co vás přivedlo ke sportu?
Byl to sport obecně, ale v podstatě dítě, které začalo chodit v 70. letech do školy, tak hrálo samozřejmě fotbal. Tedy začalo to fotbalem, osobní vazby na zajímavé osobnosti fotbalu.
Kam jste to dotáhnul ve fotbale?
Nic světového, bavíme se o okresním přeboru, potom jedna sezona krajský přebor. To bylo na přelomu 70. a 80. let 20. století.
Máme tu skvělé lidi, o kterých se neví. Třeba babička, kterou potkáte v autobuse, a zjistíte, že to je mistryně světa v parašutismu.
Tomáš Rademacher, zakladatel webové stránky Sport pod Bílou věží
Sportovní láska se pak přetavila v zájem o sportovní historii. Šlo jen o Hradec Králové nebo obecně sport?
Je to obecně zájem o historii. Souvisí to i se zájmem o určité dějinné události typu druhá světová válka. A vždy jsem měl motivaci to spojit se sportovní příběhy. To znamená, zajímají mě příběhy lidí, co prošli koncentračním táborem a ghettem v Terezíně, slavní sportovci atd. Takové spojení mi vždy vyhovovalo. A to bádání miluji dodnes.
Kolik těch sportů se vůbec týká Hradce Králové? Ono jich je hodně, dívám se na vaši stránku Sport pod Bílou věží. Je to atletika, basketbal, fotbal, samozřejmě hokej, pozemní hokej, ten se tady také teď hodně hraje.
Určitě. V průběhu let, kdy provozujeme webovou stránku o hradeckém sportu, kterou jsme vytvořili na základě tipů kamarádů a přátel, abychom oslovili lidi, tak dodnes žasneme, jaké tady máme slavné osobnosti i v malých sportech. Teď abych neurazil judisty, protože judo je v Hradci legendární, ale máme tu slavné parašutisty, mistry světa, máme lidi v karate, máme lidi prostě ve sportech i mnohem menších.
To jsou osobnosti z Hradce Králové, které přesahují brány města.
A to je právě to, co chceme dělat a připomínat. Protože tady brkáme v dobrém slova smyslu o spoustu skvělých lidí, o kterých se moc neví. Jsou to staříci, babičky, které potkáte v autobuse, a pak zjistíte, že to je mistryně světa v parašutismu, které je 80 let, sympatická dáma.
Napadá vás nějaké jméno, když se vrátíme k hradeckému fotbalu?
Kdo z patriotů se zajímá o historii hradeckého fotbalu, tak ví o pár osobnostech, které nás opustily v minulých dnech. Zemřel pan Silbernágl, pan Kramerius, to byly legendy z 60. a 70. let. Ale zajímavé jsou osudy i lidí. Nechceme mapovat jen osobnosti po kariéře, ale mapovali jsme i dívku Veroniku Milerskou. Velmi sympatická studentka, teď již dáma, kterou potkáte na veterinární klinice, když budete mít nemocného pejska. To je dívka, která přeplavala ve štafetovém závodě La Manche. A nejsem si úplně jist, jestli o tom každý tady v Hradci ví.
Když jste zmínil Františka Silbernágla, tak mne zaujal článek, který jste o něm psal. A také, proč se mu přezdívalo Káča. Až takto do hloubky jdete a dokážete vypátrat přezdívky různých hráčů.
Pokud jde ještě o žijící osobnost, tak to jsou pochopitelně dlouhé rozhovory. Nás zajímají osudy těch lidí. Takže při rozhovorech se na toto téma dostaneme.
Moc hezky se to jmenuje, Sport pod Bílou věží. Kdy přišel ten vlastní nápad, kdy jste ho začali tvořit?
Nápad přišel v létě před 5 lety. Když se člověku blíží nějaké kulaté životní jubileum, tak si říká, co by ještě mohl pro sebe udělat. Tak jsme si kolegou otevřeli lahev dobrého vína a řekli jsme si, jak by se to mohlo jmenovat. Kolega, který s námi dodnes na té IT stránce spolupracuje, říkal, že by se to mělo týkat fotbalu. A já navrhl, že to rozšíříme a bude to Sport pod Bílou věží, což je jasná dominanta města. Tak jsem to vypustil z pusy, a pak šlo samo, vznikl Sport pod Bílou věží. Nic dramatického, ale dobré nápady vznikají podobným jednoduchým způsobem. A u vína.
Musíte být slušně drzý, směje se neuvěřitelným historkám Jiří Fišer, sběratel autogramů
Český rozhlas Hradec Králové dnes ve svém studiu přivítal Jiřího Fišera z Albrechtic nad Orlicí, bývalého fotbalistu, také fotbalového rozhodčího a vášnivého sběratele nejen sportovních autogramů a kuriozit.
Kolik vás spravuje tyto webové stránky?
Autorsky se na tom podílíme v šesti lidech, parta nadšenců napříč spektrem pracovních příležitostí. Jsou to novináři na penzi, sportovní funkcionáři na penzi, soudce, aktuální novinář, který působí na manažerské pozici ve sportovním klubu. A každý přiloží ruku k dílu, přesně tak.
Vy máte na starosti fotbal, předpokládám.
Nejen to, já využívám všechno. Ale máme tam i specialisty na hokej, když to tak řeknu, specialisty na fotbal, a tak podobně.
Moc se mi na vašich stránkách Sport pod Bílou věží líbí historické záznamy televizních reportáží. Našel jsem tam hned na té titulní stránce z roku 1961, kdy hrál Hradec Králové s Barcelonou.
Ano, tak je to. To už pravděpodobně současné generaci asi moc neřekne, ale kdo si tím prošel, nebo to zažil z vyprávění, tak na to nemůže zapomenout.
Když mluvíme o sportu, tak je to především o zážitcích, o atmosféře. Tenkrát v tom roce 1961, když v Hradci Králové hrála Barcelona, to musela být obrovská událost. Zažil jste vy něco podobného co se týče sportu v Hradci Králové?
Já jsem zažil a dodnes nemohou zapomenout na finále Českého poháru ve fotbale v roce 1995, kde jsem na novinářské tribuně na strahovském stadionu v Praze mohl sledovat celý průběh zápasu. Bylo to neuvěřitelné, hlavně konečný, penaltový rozstřel.
Také sbíráte nejrůznější artefakty a sportovní věci. Máte něco z onoho roku 1995?
Ano, plakát ze zápasu je v mé pracovně zarámován na čestném místě.
Nedávno u nás byl pan Jiří Fišer z Albrechtic nad Orlicí, který je velkým sběratelem podpisů, především sportovců. Martina Navrátilová samozřejmě, také McEnroe, slavný tenista. Můžete se s panem Fišerem trošku porovnat?
Já nemám takový tematický rozsah jako on. Ale myslím si, že mám jednu z největších sbírek sportovní autogramů v ČR, možná i ve střední Evropě. Zajímají mě i medailisté z olympijských her a je jedno, jestli to je Čech nebo Američan nebo Maďar. Prostě zajímá mne člověk, který uspěl i na olympijských hrách.
Jak na to jdete? Protože pan Fišer nám vyprávěl neuvěřitelné historky, jak k některým těm autogramům přišel.
Souhlasím. Ale já nejsem zase tak zarputilý v tom sbírání autogramů. Je to často výměna, protože člověk má v průběhu desítek let spoustu přátel a sběratelů z celého světa. Tedy je to kolikrát o výměně autogramů a výměně dalších memorabilií, které souvisí se sportem.
Čtěte takéSport pod Bílou věží
Teď trošku odbočím od sportu, protože vám se prý sice nepodařilo, ale měl jste zálusk na podpis slavného teroristy Šakala.
Ano, je to tak. Je vidět, že mne máte dobře načteno. Je to pravda, ale nepodařilo se to. V té době jsem věděl, v kterém bývalém klášteře na severovýchodě Francie se Ramirez neboli Šakal nachází, protože se v tu dobu odvolával u soudu. Takže jsem napsal na tu věznici a přidal jsem pár fotografií. Protože i tento lump je vlastně osobnost. Bohužel mi ale vězeňská služba odpověděla s razítkem a s textem ve francouzštině, že osoba tohoto jména se v této věznici nenachází. Byla to taková komická obálka, kterou mám schovanou.
Pane Tomáši, moc vám děkuji, že jste dnes přišel do Českého rozhlasu Hradec Králové. Ať sport v Hradci dále žije. A kdo by o něm chtěl vědět víc, tak to vše najde na vašich webových stránkách Sport pod Bílou věží, kde si toho může hodně přečíst.
Díky, bylo mi potěšením. Na shledanou, mějte se.
Související
-
Výstavba stadionu, který bude domovským stánkem hradeckých Votroků, je zase o kousek blíž
Zastupitelé v Hradci Králové schválili zadávací dokumentaci a druh výběrového řízení pro výběr zhotovitele na multifunkční arénu. Začít stavět by se mělo na přelomu roku.
-
Ať je vám všem do skoku, vzkazuje Jiří Soukup, v 91 letech ikona českého vytrvalostního sportu
Jiří Soukup už má na bedrech devět křížků a je stále vitální, dobře naladěn, pořád s jiskrou v oku. Kdo by se nechtěl dožít tak požehnaného věku, navíc v takové kondici?
-
Hradec Králové získal zmodernizovaný stadion pro výcvik hasičů a požární sport
Profesionální i dobrovolní hasiči v Královéhradeckém kraji mají nově zmodernizovaný stadion pro výcvik i požární sport. Vznikl za zhruba 42 milionů korun.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
