Hasiči Libor Bohdanecký a Martin Šabata jsou po vážných zraněních zpět. Děkují všem za podporu
Dlouhé roky pomáhali jako hasiči všem, kteří se ocitli v tíživé situaci. Stačil ale jeden moment a najednou potřebovali sami pomoc. Hasiči Libor Bohdanecký a Martin Šabata utrpěli v roce 2016 při výkonu služby vážná zranění, po kterých zůstali upoutáni na invalidní vozík. Svůj boj ale nevzdali a jsou zpět.
V návratu do všedního života jim pomohly i finanční prostředky z veřejných sbírek, které jejich kamarádi, hasiči vyhlásili začátkem roku 2017 a které na konci loňského roku skončily.
Martinovi i Liborovi pomáhají s návratem do všedního života nejen jejich rodiny a kamarádi, ale také různé organizace. Jednou z nich je Nadace REGI Base, která se stará o novodobé válečné veterány, ale pomáhá i hasičům a policistům. Díky ní získal v únoru Libor Bohdanecký nový speciální vozík a už teď se shání další finanční prostředky na pořízení druhého i pro Martina Šabatu.
Další nadací, která oběma zraněným hasičům nově pomáhá, je Nadace policistů a hasičů. Libor a Martin se stali nově členy nadační rodiny začátkem letošního roku. S možnostmi, které jim nadační péče při jejich rehabilitaci poskytne, se seznámili na setkání s vedením nadace, které proběhlo na centrální stanici v Hradci králové.
Martin Šabata a Libor Bohdanecký museli kvůli následkům svých zranění služební poměr opustit, ale duší zůstávají stále hasiči. Oba se dokázali vrátit do práce, i když teď tráví většinu času u počítače.
Jak Libor a Martin vnímají návrat do práce a co by vzkázali všem, kteří je podpořili? Přečtěte si rozhovor:
Martine a Libore, po vážných úrazech jste se dokázali vrátit zpátky do práce, ačkoliv to vůbec nebylo jednoduché. Co to pro vás znamená „být zpátky"?
Libor: Být zpátky v práci pro mě znamená především návrat do života normálních lidí a samozřejmě taky takové uvědomění si, že fyzický hendikep lze překonat, že se s ním dá fungovat - žít dál, i přes omezení, která vytváří.
Po úraze při výcviku a upoutání na invalidní vozík se Libor Bohdanecký vrátil k práci u hasičů
Na centrální hasičské stanici v Hradci Králové už opět pracuje Libor Bohdanecký. Zkušený hasič se tam vrátil po několikaměsíčních rehabilitacích. V roce 2016 totiž při pracovním výcviku spadl ve skalách a zůstal upoutaný na invalidní vozík. Dnes je opět nedílnou součástí hasičského sboru.
Martin: Návrat do práce byl konečně návrat k povinnosti a dennímu režimu. V práci na hasičské zbrojnici jsem se alespoň trochu vrátil do reálného života. Jsem moc rád, že jsem mezi hasiči a kamarády a trávím s nimi trochu času v práci.
Jak vám po celou dobu pomáhali vaši kolegové a kamarádi hasiči?
Libor: Pomoci byla ohromná porce a myslím, že nikdy nebudu schopen všem dostatečně poděkovat za to, že mi věnovali svůj čas, fyzickou i finanční podporu.
Martin: Po úrazu mi kolegové pomohli častými návštěvami v nemocnici a současně pomáhali manželce s problémy v domácnosti. Po návratu z léčení mi kolegové pomáhali v úpravách domu, abychom měli bezbariérové bydlení. Také mi pomohli a pomáhají po stránce psychické a neustále mě zvou na společné akce a zábavy, abych se necítil vyřazený z hasičského kolektivu.
Váš příběh vyvolal nejen mezi hasiči, ale také u další spousty lidí chuť pomoci. Jak vám konkrétně pomohou vybrané finanční prostředky z veřejných sbírek, které byly na vaši podporu uspořádány?
Libor: Vybrané peníze mi především umožní být soběstačný a mobilní, a pokud se objeví nějaké progresivní metody rehabilitace, které nebudou hrazeny pojišťovnou, tak nebudu muset řešit jejich finanční náročnost.
Martin: Za peníze ze sbírky jsem zafinancoval výměnu automobilu s úpravou na ručním řízení. Objednal jsem si druhý invalidní vozík a v současné době jsem si objednal i handbike, abychom mohli s rodinou pořádat výlety na kolech. Do budoucna bych si chtěl ještě pořídit monoski na lyžování s rodinou. Zbytek peněz použiju na financování rehabilitace a léčení.
Co byste chtěli všem, kteří vás podpořili, vzkázat?
Libor: Všem bych chtěl poděkovat a taky jim trochu ukázat, že všechny problémy, které nás v životě provázejí, nemusí být tak tragické, jak se nám někdy na první pohled zdá.
Martin: Všem kdo mě podpořili a podporují, bych chtěl především z celého srdce poděkovat. Doufám, že budu moci jejich nezištnou podporu nějak oplatit. Očekávám, že se uzdravím a budu pomáhat ostatním, jako se dostalo pomoci mně. Ještě jednou všem děkuji. Myslím, že slovy to nejde vyjádřit, jak moc jsem vděčný za pomoc a podporu.
Související
-
Hasiči musí jít i tam, odkud by jiní nejraději utekli. Ve výšce ale uděláte chybu jen jednou
Před osmnácti lety stáli u vzniku učiliště požární ochrany ve Velkém Poříčí na Náchodsku horolezci. Nyní tam vzniká unikátní lezecký polygon za 54 milionů korun.
-
Po úraze při výcviku a upoutání na invalidní vozík se Libor Bohdanecký vrátil k práci u hasičů
Na centrální hasičské stanici v Hradci Králové už opět pracuje Libor Bohdanecký. Zkušený hasič se tam vrátil po pracovní úraze, kdy zůstal upoutaný na invalidní vozík.
-
U lidí se srdeční zástavou stále častěji zasahují hasiči. Roli hraje každá vteřina
Hasiči v Královéhradeckém kraji zasahují častěji u lidí se srdeční zástavou. Dispečeři krajské záchranky k nim posílají jednotky vybavené defibrilátorem.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
