Gambrinus vznikl u piva. Pivovar má ale dramatickou minulost
Název Gambrinus odkazuje na patrona sladovníků, brabantského vévodu Jana I. neboli Jana Primuse. Vévoda byl pradědečkem Karla IV., žil ve 2. polovině 13. století a kromě toho, že vládl zemi, byl i v čele bruselského sladovnického cechu.
Jeho jméno se někdy psalo také Gan Primus a odtud už je ke Gambrinusu jen krůček. Tato zkomolenina byla ve světě známá dávno před zavedením ochranné známky plzeňského piva.
Založen byl u piva
Dnes by se asi na strategické poradě významných osobností podávala káva, ale v červnu roku 1869 v Plzni to bylo pivo. V hostinci U císaře rakouského se tehdy sešla dvacítka Plzeňanů, většinou podnikatelů a právníků, s cílem založit pivovar, který bude vařit kvalitní pravé české pivo. Není bez zajímavosti, že mezi nimi byl také Emil Škoda, který v témže roce koupil plzeňskou strojírnu. Zdá se, že rok 1869 přál zrodu úspěšných podniků.
Základní kámen pivovaru byl položen ještě v roce 1869. Rychlost výstavby by obstála i v našem 21. století - už 10. prosince 1870 se začalo prodávat nové pivo! „První plzeňský akciový pivovar“ byl na světě a začal bojovat o své místo na slunci.
Plzeňský císařský zdroj
A slunce se na něj usmívalo. V roce 1907 ochutnal plzeňské pivo císař František Josef I. a nešetřil nadšením a chválou. Plzeňští věděli, jak toho využít – pivo pojmenovali „Pilsner Kaiserquell“, přeloženo do češtiny Plzeňský císařský zdroj. Tato známka z pochopitelných důvodů nepřežila pád Rakouska-Uherska. Dodnes se ale části sklepů v Gambrinusu říká „na kaisru“.
Patron sladovníků Gambrinus je věčný
Po vzniku samostatného Československa se majitelé pivovaru začali poohlížet po nové ochranné známce a poučeni změnou politických poměrů zvolili název, kterého se jakékoli politické změny nedotknou, neboť patron sladovníků je věčný. Dalších 95 lel dokazuje jejich správný úsudek, od roku 1919 tu stále máme „Plzeňský Gambrinus“.
Dynastie Hlaváčků
I když jednou to vypadalo, že ho mít nebudeme. Štěstím pro něj i pro nás bylo, že v roce 1934 se stal sládkem a vrchním ředitelem pivovaru František Hlaváček. Byl to právě on, kdo po druhé světové válce přesvědčil lidi kolem sebe, že Gambrinus nesmí zmizet z povrchu zemského.
Fyzicky k tomu příliš nezbývalo, pivovar byl téměř zničen při spojeneckém náletu na blízké nákladové nádraží v polovině dubna 1945. Traduje se, že František Hlaváček při obhajování další existence Gambrinusu vyskočil na bednu od piva a svojí plamennou řečí všechny pivovarníky strhl na svoji stranu.
Energie do nich vlil dost, ještě před koncem roku 1945 byl v Gambrinusu obnoven provoz a v roce následujícím 200 000 hektolitrů uvařeného piva potvrdilo reálný základ tehdejšího optimismu páně Hlaváčkova. Rodina Hlaváčků je ostatně s pivovarem spjata dodnes, už ve třetí generaci. Vděčíme jí i za nezaměnitelnou chuť (v níž jemná hořkost žateckých chmelů vyvažuje plnou chuť ječného sladu), za sytou barvu a bohatou pěnu piva Gambrinus.
Současnost Gambrinusu
V současné době Gambrinus patří do portfolia akciové společnosti Plzeňský Prazdroj, která je členem jedné z největších světových pivovarnických společností SABMiller plc. Plzeňský pivovar jde s dobou a tak v nabídce značky Gambrinus najdete například i míchané nápoje z piva a ovocných šťáv. Někteří pivaři teď možná nespokojeně vrtí hlavou, ale pravda je, že takto ochucené pivo přivedlo do jejich řad nové konzumenty.
