Dnes je svaté Barbory. Připomeneme vám, proč byste si neměli zapomenout nařezat třešňové větvičky!

Čtěte také

Ke svaté Barboře se obracely svobodné dívky a řezaly třešňové větvičky

O barborkách, rozkvetlých podle starého zvyku, i o tom, jak právě Barbora ke třešním přišla, si povíme v klášterní zahradě Správy Krkonošského národního parku ve Vrchlabí.

Zimní sad, v klášterní zahradě lehce mrzne a já jsem sem dorazila za ovocnářkou Lídou Harčarikovou pro barborky. „Když barborky, tak jedině třešeň. Protože třešeň potřebuje zhruba 20 dní, aby nám v teple pěkně vykvetla. Jabloně nebo hrušně potřebují těch dnů víc. A naopak zlatý déšť, správně zlatice česky, má zase těch dní méně.“

A nevdaly bychom se. „Tohle ovšem platí pouze pro mladá, svobodná děvčata. Která si ale musí sama ustřihnout větvičku barborky. Ale hlavně si musí dát holky pozor, aby to ustřihly spolu s květními pupeny, nikoliv s listovými. Protože z lístečků jim nic nepokvete.“

Čtěte také

Co možná nevíte o vánočce a jmelí. Magie a symbolika české vánoční tradice

Pokud se tedy nepovede a třešnička nám nerozkvete, tak proč? „V posledních letech jsme měli hodně teplých podzimů, kdy skoro nemrzlo až téměř do Vánoc. A letos, bych řekla, máme větší naději, že nám třešně v teple vykvetou. Protože ony potřebují mít chvíli chladu a zimy. Když je stále teplo, tak se nám pak ty holky nevdají.“

Větvičky tedy potřebují nejprve chladno a potom zhruba 10 den je umístit do tepla. A na Štědrý den budeme mít doma krásu. Taková kytice barborek, stromu to příliš vadit nemůže. „Pokud budeme na strom hodní a nepřeženeme to, tak určitě ne.“

O třešni se říká, že její energie je harmonizující, tak co si můžeme přát víc. „Abychom byli všichni zdraví a šťastní,“ dodává s úsměvem Lída Harčariková.