Dagmar Ruščáková: Přes rameno

Upozorňuju, že nešlo o žádnou dechovku, jen to nebyl ani heavy metal, ani tvrdý rock. I dohodli jsme se na kompromisu. Oni mi budou míchat do auta hudbu tak, aby ta jejich jen ředila moji oblíbenou, a já si na ni tak snáze zvykla.
Začalo tak dlouhé období, kdy mi v autě přibývala cédéčka označovaná jako „mix do auta“ se stále stoupajícími pořadovými čísly. A na nich se objevovala hudba, kterou jsem postupně brala za svou. Našli byste tu např.Offspring, Blind Guardian, WithinTemtation, Apocalypticu a dokonce iCradle of Filth. Nejenže mě to obohatilo, ale se syny jsme si tak našli další společný zájem a potěšení.
Vzpomněla jsem si na to minulou neděli, kdy jsme všichni trávili lenivé dopoledne pročítáním zajímavostí, na které přes týden nebyl čas. S mužem jsem koukla na pozoruhodné chování dvojitých kyvadel při nepatrně rozdílných výchozích podmínkách, se synem obdivovala takřka neuvěřitelné vlastnosti aerogelu, unikátního materiálu přezdívaného zmrzlý kouř.
Najednou mi bylo jasné, oč chudší by byl můj pohled na svět, kdybych ty svoje chlapy neměla! Ne proto, že bych neměla zájem - když už mi to někdo ukáže a vysvětlí, jsem ochotná zabrousit i do hlubin fyziky a matematiky a užít si je. Ale proto, že bez nich by mě prostě ani nenapadlo po zajímavostech z těchto oborů pátrat.
Vidíte, jak je přínosné aspoň někdy koukat někomu přes rameno? Tak schválně, když už je ta neděle, zkuste se na své blízké a přátele podívat zvědavýma očima a ptejte se na věci, které vás obvykle neoslovují. Třeba si tak otevřete dveře k novému pohledu na svět... nebo se aspoň pobavíte.