Cvičit se dá prakticky v jakémkoli věku. Nevěříte?

1. červen 2015

Vezmeme do domova seniorů v Polici nad Metují na ranní rozcvičku. Ta je pro klienty téměř každodenní rituál, přitom některým z penzistů je už téměř devadesát let.

Právě takhle to vypadá téměř každé ráno v domově seniorů v Polici nad Metují. Na rozcvičce se pravidelně schází asi polovina klientů domova, kteří během zhruba pět a dvaceti minut procvičují prakticky celé tělo.

„Baví mě prostě to, že se musím pohybovat. Jsem stará, že se sotva držím na nohou, ale když to cvičení není, tak nám to pak chybí," říká Marta Plná, která na podzim oslaví své 87. narozeniny. Na rozcvičce patřila mezi nejaktivnější.

Čtěte také

Stejně jako osmdesátiletá Ludmila Kahlerová. Ta se do cvičení aktivně zapojuje i přesto, že už jí některé cviky zaměřené na nohy dělají potíže: „Mně to nejde, já mám ty nohy už nějaký dřevěný."

Podobně je na tom ale řada dalších seniorů a také proto se většina cviků provádí v sedě

Podle sociální pracovnice domova Jarmily Hilmanové je přitom každá rozcvička trochu jiná: „Někdy se cvičí úplně bez pomůcek, ale máme třeba i kuželky, z vlny udělané bambule a nebo thera-bandy".

Po necelé půl hodině pohybová rozcvička končí, senioři ale na svých místech stále zůstávají, následují totiž cviky zaměřené na trénink mozku a logického přemýšlení.

Tentokrát penzisté vytváří různá slova z písmen obsažených ve slově samoobsluha.

Ranní rozcvičky přitom nejsou pro klienty domova seniorů zdaleka jediným zpestřením jejich pobytu. Jednou týdně například mívají ruční práce.

Nedávno zase penzisté zdobili májku, někteří navštěvují hodiny hudby a nebo univerzitu třetího věku.

autor: PLE
Spustit audio