Ceny potravin drží konkurenční obchody často na stejné úrovni - nebo se cena liší jen o pár haléřů

Čtěte také

6 supermarketů v krajském městě a v nákupním košíku 8 běžných potravin. Jaké jsou rozdíly v cenách?

Z průzkumu mimo jiné vyplynulo i to, kolik zákazníci za celý nákup v lednu zaplatili. V Hradci Králové ceny sledoval redaktor David Macháček. U kterých potravin byly ceny kontrolovány?
V našem nákupním košíku bylo osm položek základních potravin. Mezi nimi byl konzumní kmínový chléb, cukr krystal, máslo, mouka, polotučné mléko, vejce, jablka a chlazené kuře. Reportéři si zaznamenávali jen nezlevněné ceny a data sbírali po dobu tří měsíců - v říjnu, listopadu a lednu. Prosinec jsme vynechali kvůli tomu, že byla řada potravin v předvánočních akcích.

Co jsi zjistil za toho čtvrt roku v Hradci Králové?
V šesti různých supermarketech byly rozdíly nepatrné u chleba, mouky, cukru, polotučného mléka a když trochu přimhouřím oko, tak i u vajec. Je téměř jedno, kam se člověk na nákup vydá. Cenově nejpevnější komoditou je konzumní chléb. V loňském roce za 37 korun a 42 haléřů za kilogram úplně všude, napříč obchody i republikou, teď v lednu zhruba o korun až dvě levnější.

Čtěte také

Levné nákupy v Polsku dál přitahují Čechy. Třeba ceny pohonných hmot se liší o několik korun na litr

Stabilní je překvapivě i chlazené kuře bez drobů, když odhlédnu od haléřových rozdílů, tak jeden kilogram je za 90 korun. Přidám ale jedno upozornění - občas ve sledovaném období některý řetězec tuto cenovou jednotu naruší a zkusí nasadit vyšší cenu. Takže cenovky si hlídat, ale křižovat město a kupovat každou věc někde jinde, to valný smysl nemá.

Zarazily mě ty shodné ceny u stejného zboží u konkurenčních obchodů. Je to běžná praxe nebo může jít o nekorektní jednání?
Na to jsme se ptali přímo odborníků na antimonopolním úřadu. Podle nich stejná cena nemusí být známkou protisoutěžního jednání. Víc už dodává mluvčí úřadu Martin Švanda. „Kromě známky kartelu může jít například o to, že obchodní řetězce mají stejného dodavatele zboží a prostě respektují jím doporučenou cenu."

„Pravděpodobnější příčinou těch stejných cen ale může být takzvané cenové následování. A to není zakázaná praktika," vysvětluje Martin Švanda.

Čtěte také

Jak děti vzdělávat v oblasti financí, používat platební kartu či internetové bankovnictví? Kapesným!

Aby se mohl antimonopolní úřad vůbec podezřením z protisoutěžního jednání zabývat, potřebuje podle Martina Švandy víc důkazů. Třeba to, že cena vznikla na základě zakázané dohody obchodníků. I na jejich zástupce jsme se obrátili.

Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy stejné nebo podobné ceny svědčí o tom, že na trhu s potravinami funguje velmi tvrdá konkurence.

Podle ekonomky a bývalé zástupkyně České republiky při Světové bance Jany Matesové nejsou podobné nebo stejné ceny u některých základních potravin - třeba u pečiva - ničím neobvyklým. Zákazníci by ale podle ní měli mít lepší přehled o aktuálních cenách základních potravin, za které je velcí obchodníci prodávají.

Čtěte také

Základní rada při nákupu přes e-shop: nedělejte nic ve spěchu, ověřte si, komu chcete dát své peníze

Třeba prostřednictvím online databáze, která teď v Česku chybí. Podle Jany Matesové by totiž takové sdílení informací mohlo ve výsledku ovlivnit i chování obchodníků.

Řetězce ještě na začátku prosince varovaly, že od ledna zdraží potraviny až o deset procent. Jak to dopadlo?
Nezdražily. Náš nákupní košík s osmi sledovanými potravinami stál v lednu 317 korun a 23 haléřů. To je o zhruba dvě koruny méně než v listopadu a zhruba o padesát haléřů méně než v říjnu.

Musím ale dodat, že se jedná o nákup potravin beze slev. Potraviny v akci v lednu meziměsíčně zlevnily o 6 procent. Vyplynulo to z analýzy slevových letáků sedmi největších potravinových řetězců, kterou pro Český rozhlas zpracovala společnost Česká distribuční.