Blesky mohou mít až desítky kilometrů. Čeští vědci je vyráží do bouřek měřit pomocí speciálního auta

Čtěte také

Konflikt na Ukrajině ovlivňuje i vědu. Válka vyvolala diskuze o spolupráci Ruska a USA ve vesmíru

Ruská vesmírná agentura Roskosmos poprvé představila model své plánované vesmírné stanice (ROSS). Moskva tím naznačila, že vážně uvažuje o opuštění Mezinárodní vesmírné stanice a o vlastním orbitálním komplexu. Nedávno jmenovaný šéf vesmírné agentury Jurij Borisov na konci července prohlásil, že se Rusko stáhne z mezinárodního projektu po roce 2024.

Vědcům z Cambridgeské univerzity se podařilo změnit krevní skupinu tří dárcovských ledvin. Jde podle nich o převratný objev, který by mohl výrazně zvýšit šance pacientů čekajících na nalezení vhodného orgánu. Ledvinu od člověka s krevní skupinou A nelze darovat člověku s krevní skupinou B a naopak. Změna krevní skupiny ledviny na univerzální 0 však znamená, že lékaři by orgán mohli transplantovat jakémukoli pacientovi.

Čtěte také

Sociální sítě mají sílu. Zdravotníci náchodské nemocnice díky internetu sehnali dostatek dárců krve

Archeologové našli při průzkumu v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu na Blanensku kosti zvířat ze čtvrtohor, pravěké i středověké střepy a také pozůstatky penězokazecké dílny z 15. století. Šlo o první dvě archeologické sondy uvnitř jeskyně. Nalezené předměty budou nyní odborníci zkoumat v laboratoři, poté je předají blanenskému muzeu.

Pracovníci Ústavu jaderné fyziky Akademie věd vyjíždějí speciálně upraveným autem do bouřek, aby změřili vzniklé ionizující záření. Přístroje jsou schopny zachytit blesky v okruhu přibližně dvaceti kilometrů a výsledky dosavadního měření jsou pozoruhodné. Touto unikátní metodou například zjistili, že většina blesků trvá půl sekundy a to je déle, než se doposud myslelo. 

Čtěte také

Anna Milerová zachraňuje oceány a žraloky. Nejkrásnější zvíře, které mohla vidět zblízka

Pravěcí žraloci megalodoni byli větší a rychlejší, než se dosud předpokládalo. Naznačuje to nový trojrozměrný model žraloka zveřejněný v časopise Science Advances. Paleontoložka z univerzity ve Swansea Catalina Pimientová spolu s Johnem Hutchinsonem z Royal Veterinary College v Londýně vytvořili trojrozměrný počítačový model megalodona, částečně založený na skenech zachovalé páteře objevené v 60. letech 19. století a uložené v belgickém Královského institutu přírodních věd v Bruselu.

Technický pokrok a poznávání se nedá zastavit. Zvláště v 21. století je vývoj tak překotný, že kdo chvíli stál, už stojí opodál!