20 let v NATO

Dopravní letectvo ve Kbelích přepravuje ústavní činitele i raněné. Salónek přestaví na jednotku intenzivní péče za pár hodin

22. březen 2019
Předchozí díl
Následující díl

Na letišti s bohatou historií v pražských Kbelích v současnosti sídlí 24. základna dopravního letectva. Její piloti a technici mají v české armádě důležitou roli. Zajišťují transport vojáků a ústavních činitelů prakticky po celém světě. Připraveni ale musí být neustále i na převoz těžce raněných pacientů zpět do Česka. Na této základně jsme natáčeli poslední díl rozhlasového seriálu o 20 letech Česka v NATO.

Vládní Airbus A-319 CJ právě dosedá na letiště ve Kbelích. Prakticky ihned po příletu začínají technici s klasickou údržbou. Pak stroj míří do velkého hangáru, kde ho čeká o dost důkladnější prohlídka.

Přeprava ústavních činitelů i vojenské lety

„Máte štěstí, protože zrovna dnes je letadlo na zemi. Jinak je ale velice vytížené, létá prakticky každý den. Dneska tak máme jedinou možnost, kdy provést pravidelnou údržbu, kterou takové letadlo vyžaduje. Je to soubor 1100 úkonů, které se musí s určitou pravidelností dělat,“ popisuje velitel technického roje u 241. dopravní letky Vít Krchňavý.

Armádní Airbus se neliší od běžných corporate jetů. Je v něm salónek a za ním klasická část, ve kterém jsou řady sedaček

Česká armáda má dva kusy Airbusu A-319. Jsou to největší letouny, které vlastní a zároveň jediné, které dokážou pokrýt prakticky celý svět.

„Jsou používané jak pro přepravu ústavních činitelů po celém světě, tak ale i pro vojenské lety. Protože jsou tyto letadla jenom dvě, tak se stává, že se letoun vrátí například s panem prezidentem a večer letí s vojáky do Afghánistánu,“ vysvětluje velitel Vít Krchňavý.

Přestavba letadla

Armádní Airbus se neliší od běžných corporate jetů. Je v něm salónek a za ním klasická část, ve kterém jsou řady sedaček. Během pár hodin ale může vnitřek letadla vypadat úplně jinak. A to v případě, že ho musí technici přestavět na takzvané MEDEVAC lety.

Co to jsou MEDEVAC lety? „Jsou potřeba pro přepravu zraněných. Ať už vojáků, kdy se stane nějaké zranění na zahraničních misích, a nebo také například občanů, kteří se dostanou do nesnází kdekoliv na světě,“ odpovídá Vít Krchňavý.

Tyto letadla umožňují přestavbu do více verzí, podle toho, kolik pacientů je potřeba převážet. Můžeme převézt dva těžce zraněné pacienty. Je to taková jednotka intenzivní péče na palubě letadla,“ doplňuje velitel technického roje u 241. dopravní letky Vít Krchňavý.

To, že se velitel Krchňavý může starat o technický servis největších armádních letadel je pro něho velká čest. O této práci uvažoval už na vojenské akademii.

Česká armáda má dva kusy Airbusu A-319. Jsou to největší letouny, které vlastní a zároveň jediné, které dokáží pokrýt prakticky celý svět

Samotná přestavba Airbusu A319 je náročná a ozývají se při ní vrtačky a další nářadí. Technici musí nejdříve odmontovat sedačky. Místo nich instalují například kyslíkové vybavení a různé lékařské přístroje. Přestavba zabere zhruba tři hodiny a potřeba může být kdykoliv.

„Dá se říct, že k této přestavbě dochází jednou za dva měsíce. Kdykoliv jsme schopni reagovat a tuto přestavbu provést,“ dodává Vít Krchňavý, který je pak často při letech i na palubě. Někdy i s kapitánem armádního Airbusu 319 Milanem Vojáčkem.

Pacient na palubě

„Každý pacient musí být pro tu přepravu připraven, musí být stabilizován. Na palubě vždycky máme lékaře. Pacientovi jsme schopni poskytnout péči pro převoz, ale není to nějaký operační sál nebo létající nemocnice,“ říká v kokpitu Airbusu zkušený pilot k MEDEVACu.

Čtěte takéBěžný den českých vojáků na misi v Litvě: Učíme se od jiných národů i sami od sebe navzájem, říká velitel Václav Pejchar

V takovém případě je pak let deklarovaný jako záchranný. Díky tomu může být vyjmutý z běžného letového toku: „To znamená, že máme přednost. A zároveň pokud má pacient problémy kupříkladu s penetrací ušních bubínků, nebo všeobecně s dýcháním, tak pomaleji stoupáme a pomaleji klesáme na danou cestovní hladinu. Samozřejmě se snažíme co nejvíce minimalizovat dobu toho pacienta na naší palubě.“

Slavné kbelské letiště

Milanu Vojáčkovi se pilotováním splnil klukovský sen. Za 20 let u armády létal na mnoha strojích a byl na desítkách letišť. To největší kouzlo ale pro něj mají právě pražské Kbely.

To že si Kbely dokázaly obhájit pozici, že zůstávají stále v Praze na tom místě, kde jsou, tak to samozřejmě vnímáte. Každý fanda letectví něco takového musí cítit. Když přicházíte přes bránu a vidíte ty vilky, tak je to jedno z mála letišť, které je opravdu hezké.
kapitán Milan Vojáček

Zdejší letiště má slavnou historii. Do Kbel se například vraceli českoslovenští letci po 2. světové válce ze zahraničí zpátky domů. Dnes odsud piloti dopravního letectva startují k plnění domácích úkolů ale i těch v rámci Severoatlantické aliance.

Spustit audio

Související