Pomáhají v zahraničí i v Česku. Armádní lékaři jezdí pravidelně v rámci NATO léčit pacienty do jiných členských států

Za zvuku pípání přístrojů vyšetřuje ultrazvukem jeden z lékařů figuranta, kterého jeho kolegové v rámci cvičení přijali do polní nemocnice. Na první pohled není poznat, že je místo běžné kamenné nemocnice ve vojenském kontejneru.

Dokonalé zázemí polní nemocnice

„To vybavení je víceméně srovnatelné s okresní nemocnicí. To znamená, že máme obdobné přístroje, obdobné vybavení. Pouze máme jejich mobilnější varianty, takže jsou jednodušší a schopné transportu. Máme CT přístroj, pojízdné rentgeny, přístroje pro umělou plicní ventilaci a lineární dávkovače,“ vyjmenovává náčelník 6. polní nemocnice doktor Radek Uher.

„Primárně jsme připraveni postarat se především o chirurgické pacienty. To znamená o pacienty, kteří byli nějakým způsobem poraněni v souvislosti s bojovou činností. Ať už je to po nějakém výbuchu, mají střelné poranění a tak dále. Ale stejně tak jsme schopni se postarat i o život ohrožující interní onemocnění a problémy. A stejně tak i o běžné onemocnění, jako jsou apendixy, žlučníky a podobně,“ vysvětluje zkušený lékař Radek Uher.

Poskytnout co nejlepší péči

Kontejnery s operačními sály polní nemocnice jsou uskladněné v Hradci Králové, v případě potřeby můžou být za pár týdnů o tisíce kilometrů jinde a čeští armádní lékaři a zdravotníci v nich můžou zachraňovat životy|foto: Agentura vojenského zdravotnictví

Radek Uher byl kromě Afghánistánu také v Iráku. Ošetřoval například i malé děti, které šláply na minu: „Vy se musíte oprostit od toho, co je to za pacienta. Musíte se prostě soustředit na ta poranění, abyste poskytli co nejlepší péči. Ale potom zpětně vám to dítě v hlavě zůstane a nadosmrti na něj nezapomenete.“

„Byly mise, kde nás opakovaně odstřelovaly raketami nebo minometnými granáty. Takže to byly mise, které si nemyslím, že byly bezpečné. Ale stejně tak byly mise, kdy bezpečnost pro nás byla na velmi vysoké úrovni,“ dodává Rade Uher.

I když příslušníci polní nemocnice nejsou na zahraniční misi, stále zachraňují lidské životy. A to doma v Česku. Nejčastěji na urgentních příjmech, nebo na jednotkách intenzivní péče různých nemocnic.

Obohacující mezinárodní spolupráce

I když příslušníci polní nemocnice nejsou na zahraniční misi, stále zachraňují lidské životy, nejčastěji na urgentních příjmech, nebo na jednotkách intenzivní péče různých nemocnic|foto: Agentura vojenského zdravotnictví

David Šámal slouží jako zdravotnický záchranář u záchranky v Královéhradeckém kraji, kde může zkušenosti ze zahraničních misí často zužitkovat: „Mezinárodní spolupráce je dobrá. A je to velmi dobrý trénink i v tom směru, že si vyzkoušíme pracovat s jinými členskými státy NATO. Pro mě bylo velmi obohacující zkušeností pracovat s Francouzi, protože mají zdravotní postupy přeci jen malinko jiné, mají jiné kompetence a mohli jsme se od sebe navzájem učit.“

Rozdíly mezi službou v Česku a Afghánistánu jsou podle Davida Šámala především ve vážnosti poranění a ve věku pacientů.

Čtěte takéBěžný den českých vojáků na misi v Litvě: Učíme se od jiných národů i sami od sebe navzájem, říká velitel Václav Pejchar

„To, co tam bylo jiné, tak to byly traumata. Tolik jich tady nevidím. Ale hlavní rozdíl byl pro mě v pediatrických pacientech. Že jsme tam hodně často řešili děti. To musím zaklepat na zuby. Tady v Čechách mám štěstí, že se s dětskými pacienty tolik nesetkávám.“

Kontejnery s jednotlivými operačními sály polní nemocnice jsou aktuálně uskladněné
v Hradci Králové. V případě potřeby ale můžou být už za pár týdnů o tisíce kilometrů jinde a čeští armádní lékaři a zdravotníci v nich můžou zachraňovat životy.

Upozornění: Některé ze snímků v galerii jsou drastické.