Zřícenina hradu Frýdštejn uchovala do skály vytesané místnosti a mohutnou věž z pohádky

3. srpen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Hrad Frýdštejn

Zhruba uprostřed Ještědsko-kozákovského hřbetu, který se táhne Libereckým krajem, se nachází Vranovský nebo také Maloskalský hřeben. Oba jeho konce se ve středověku kvůli strategickým polohám nad obchodními stezkami staly místy pro stavbu hradů. Na severozápadním okraji se dodnes dochovala zřícenina skalního gotického hradu Frýdštejn.

Jeho dominantou je velká kamenná věž, ze které je možné přehlédnout široké okolí. A kterou jistě znají milovníci pohádky o Princezně Jasněnce a létajícím ševci.

Doba založení hradu není přesně známa, stejně tak utajený je i vznik frýdlantského panství. Známé je, že bylo majetkem Markvarticů. První písemná zmínka o Frýdštejně je z roku 1385. „Ale podle Dobromily Mensclové, která se zabývá touto tématikou, vznikl hrad v první polovině 14. století,“ podotýká kastelánka Dana Altová.

Na Frýdštejně se střídali různí pánové, roku 1432 byl obléhán husity. Bohuš z Kováně, tehdejší katolický majitel panství, podepsal s husity dohodu a později dokonce přestoupil ke kališníkům. Posledním majitelem Frýdštejna byl Jan z Oprštorfu, který panství postupně rozprodal, čímž zaniklo nejen panství, ale i funkce strážního hradu.

O Frýdštejně básnil i Karel Hynek Mácha

Hradu dodnes dominuje kamenná věž postavená na nejvyšší pískovcové skále. Patnáct metrů vysoká stavba s průměrem devět metrů a silou zdiva dva metry umožňovala dohled na obchodní stezku z Turnova do Hodkovic a dál do Německa.

Na Frýdštejně se nejen stavělo, ale také kutalo. Do měkkého pískovce byly vydlabány různě velké prostory. V nejspodnějším patře, dolním dvoře, kde byl zřejmě původní vstup do hradu, byla šatlava, konírna a pivovar. Na současném nádvoří byly sklepy a černá kuchyně nazývaná také kaple, kde se podle dochovaného letopočtu 1691 ukrývali pronásledovaní čeští bratři.

Do dnešních dnů se dochovaly ještě zbytky obvodových zdí a torzo studniční věže. Další prostory, takzvané paláce byly v dřevěných stavbách, ze kterých se nedochovalo nic než drážky a jamky. I tak je prohlídka hradu dost členitá.

Frýdštejn zaujal spisovatelku Karolínu Světlou a také Karla Hynka Máchu, který byl nejen básníkem, ale také vášnivým turistou. O Frýdštejně napsal:

Tichý hrade dávné minulosti

Jak jsi kdysi nádherou se skvěl

Jak jsi hrdě do výsosti

Do dalekých končin českých zřel.

Nyní hrdost tvoje odpočívá

V zříceninách hradu pohřbena

Oko pláče když se k tobě dívá

Duše truchlí bolem zemdlena.

Kde se na hradě natáčely jednotlivé scény z pohádky O princezně Jasněnce a létajícím ševci, poznáte při prohlídce snadno podle umístěných fotografií. Hrad si zahrál také v pohádce pro dospělé – v Tajemství hradu v Karpatech. Sídlil tam baron Gorc v podání Miloše Kopeckého. Na Frýdštejn se můžete vydat po Zlaté stezce Českého ráje z Malé Skály kolem druhého skalního hradu na Vranovském hřebenu - Vranova. Pod hradem je malé parkoviště a v obci zastávka autobusu. Hrad Frýdštejn je otevřen od května do října denně kromě pondělí.

Spustit audio