Skalní město v Tisé na Ústecku si můžete celé prohlédnout z nové naučné stezky Selské cesty
Skalní město v Tisé na Ústecku na severu Čech je součástí Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce. Každý rok přiláká tisíce turistů z celého světa a je také velmi oblíbeným cílem horolezců. Pokud byste ho chtěli vidět v celé jeho kráse, je ideální se posadit na vyhlídkovou lavičku na nové naučné Selské stezce mezi rybníky Kačák a Cihlák.
V obci Tisá se nachází jedno z našich nejznámějších skalních měst, které je bohaté na atraktivní pískovcové útvary nacházející se v nadmořské výšce 613 metrů. Územím Tiských stěn procházejí dva prohlídkové okruhy, které vedou labyrintem skalních věží, mohutných sloupů, úzkých soutěsek, převisů a roklí.
Na okruhu Malými stěnami čeká turisty devatenáct skalních útvarů. Vede kolem nich značená cesta ze Skalního náměstí. Okruh nabízí výhledy na Tisou a Děčínský Sněžník. Provede vás přes skalní útvary Zpovědnice, Kazatelna, Kamenný stůl či Herkules. Kolem Kuřích nožek míří k věži s Průlezem a odhalí dva Úly. V závěru se trasa vrací pohodlnou cestou na Skalní náměstí.
Velký okruh začíná u hlavní pokladny a jako první se objeví útvar připomínající Slony. Chobot jednoho z nich je zároveň pilířem Skalní brány. V pískovcových skalách lze postupně rozeznat Indického slona, Tančícího medvěda, je tu Hradní brána, Skalní hrad i Cikánský tábor. Vítěznou bránou vede pak velký okruh k Medvědímu doupěti a odhaluje Hlavu krokodýla, Supa v hnízdě, Obří hlavy, Úly a při ohlédnutí se objeví věž Mumie.
Na konci okruhu na vás čeká Slon s nákladem. Cesta pak vede po úpatí skal k železnému schodišti stoupajícímu na skalní hřeben, po kterém prochází červeně značená cesta, končící u Turistické chaty, kde je druhý vstup do skal.
O soutěži
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.