Záhada obrazu v náchodské galerii. Může jít o jedno z nejcennějších výtvarných děl u nás!

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Výstava jednoho obrazu - Georg Grosz (?): Cirkus - v GVU Náchod

V náchodské Galerii výtvarného umění v zámecké jízdárně je mimo jiné právě k vidění výstava jediného obrazu. Ten ovšem vydá na předlouhý příběh a pokud by se podařilo odhalit i tajemství, které ho obestírá, mohl by to být jeden z nejvýznamnějších obrazů, který ve státních sbírkách v České republice máme. 

Kurátor výstavy jediného obrazu David Chaloupka se tomuto dílu už řadu let věnuje a ochotně plátno redaktorce Romaně Pacákové představil.

Výstavu jednoho obrazu s názvem - Georg Grosz (?): Cirkus - s nepotvrzeným autorstvím světově proslulého výtvarníka Georga Grosze - si můžete do 11.listopadu prohlédnout v GVU v kabinetu kresby, grafiky a fotografie v náchodské zámecké jízdárně.

Kromě toho je tam ve stejném termínu k vidění také mimořádně zajímavá expozice obrazů Jana Paula, který je výrazným solitérem současného českého malířství. Autor se rozhodl malovat prsty. Vystaveny jsou jeho obrazy zabývající se tíživými tématy života, i díla nefigurativní, v nichž hlavní roli hraje světlo.

George Grosz: Cirkus

Obraz s tradovaným názvem Cirkus a s nepotvrzeným autorstvím světově proslulého výtvarníka Georga Grosze (1893-1959) je od roku 1983 součástí sbírkového fondu Galerie výtvarného umění v Náchodě. Malba, pokud by se potvrdilo Groszovo autorství, by patřila k nejcennějším artefaktům 20. století v domácích státních sbírkách, ale toto dílo klade stále mnoho otázek nejen ohledně původce, ale také námětu i osudů díla samotného.

George Grosz (1893-1959) je německý a později americký malíř, grafik, karikaturista a scénograf. Studoval na odborných umělecko-průmyslových školách v Drážďanech a Berlíně. Postupně se do jeho díla promítly vlivy expresionismu, futurismu, dadaismu, neoklasicismu i Nové věcnosti. Proslul jako kritický zpodobitel Výmarské republiky, výrazný satirik, který měl vícekrát problémy s dobovou cenzurou. Hlavními náměty se stalo velkoměsto a jeho temné stránky, ale také válka a osud „malého" člověka v soukolí kapitalistické společnosti. V roce 1918 vstoupil do Komunistické strany Německa. Několik dekád otevřeně vyjadřoval svoje levičácké smýšlení. Byl činný i literárně. V roce 1933 jasnozřivě pochopil, že uchopení moci nacisty je dlouhodobé, a rozhodl se pro emigraci do USA. V roce 1937 byly jeho díla zařazeny do výstavy Entartete Kunst. Pozdější americká tvorba již není tak vysoko hodnocená jako úderná a provokační díla vzniklá v Evropě. V roce 1959 se hodlal vrátit do Německa natrvalo, ale zemřel na následky smrtelného úrazu, dříve než se mohl ve své staré vlasti adaptovat. Během svého života spolupracoval a stýkal se celou řadou světových osobností kultur, politiky a vědy.

Pro autorství G. Grosze vypovídá jak tradovaná historie obrazu i vzpomínky, ale malba přes značné kvality zároveň vykazuje mnohé rozdíly v rukopisu, technice i výtvarné stylistice při srovnání s ostatním dílem umělce.

Odkaz MUDr. Benjamina Knotka náchodské galerii

V březnu 1983 byl sbírkový fond tehdejší Okresní galerie výtvarného umění rozšířen o velkorysý dar z pozůstalosti po náchodském rodáku MUDr. Benjaminu Knotkovi. Tento sběratel a milovník umění, usazený později v Praze, učinil odkaz v rámci svého dědictví, díky němuž galerie získala 36 položek, převážně maleb z meziválečného období, které se mu podařilo shromáždit během několika desetiletí.

Soubor obsahoval významná a do té doby nevystavená díla českých malířů zejména z 30. a 40. let 20. století. Zvláštní pozornost zasluhuje rozměrné dílo Antonína Chittussiho (1847-1891) z doby jeho pařížského pobytu a figurální malba s cirkusovým námětem připisovaná německému výtvarníkovi Georgu Groszovi (1893-1959).

Výstava jednoho obrazu - Georg Grosz (?): Cirkus - v GVU Náchod

Groszova malba figurovala v notářských protokolech a seznamech pod poněkud matoucím popisem Gross: Cirkus. V důsledku tohoto popisu i (částečně zavádějících) ústních sdělení rodiny bylo dílo zpočátku považováno za malbu Františka Grosse (1909-1985), člena legendární Skupiny 42, z raného období.

Tradované a sdělované autorství zřejmě souviselo i s obavami, aby dílo během okupace nemohlo být zabaveno a popřípadě i zničeno, protože dílo Georga Grosze bylo v Německu zařazeno do kategorie Entartete Kunst, tedy zvrhlého umění, jehož autoři měli zákaz vystavovat a jejichž dílo nesmělo být žádným způsobem dále šířeno. Tato obava patrně vedla i k přemalbě obrazu, kdy původní část nápisu Kasse byla nahrazena českou variantou, prvními písmeny slova Pokladna.

Teprve díky svědectvím a následným laboratorním i restaurátorským testům se začal konkretizovat pravděpodobný okruh autorství malby.

Výstava jednoho obrazu - Georg Grosz (?): Cirkus - v GVU Náchod

Námětem tohoto zdánlivě jednoduchého výjevu je zachycení podob čtyř postav z cirkusového prostředí, oblečení tří ze čtyř postav jednoznačně ukazuje na dobové cirkusové prostředí, ale poněkud zarážející je naprostá nedějovost celé kompozice. Groszovy figurální kompozice se naopak vyznačují výraznou dějovostí.

Celkové aranžmá připomíná spíše ateliérovou fotografii zobrazující „cirkusovou „ rodinu". Prostředí cirkusu, artistů, svébytné, ale pevné pojetí profesní a lidské morálky i zásady cti cirkusáků bylo v době expresionismu oblíbeným literárním i výtvarným tématem.

Čtěte takéGalerie výtvarného umění v Náchodě

Cirkusové prostředí se pak často objevuje jak ve filmových, tak v divadelních námětech 20. a 30. let 20. století. George Grosz byl celoživotně prostředím cirkusu okouzlen. Významný vliv na podobu postav na malbě Cirkus by mohl mít slavný film Lulu z roku 1929.

Momentální stav bádání

U olejomalby Cirkus je tedy potvrzen dobový použitý malířský materiál. Práce ale není signována, a podpis nebyl ani ukryt pod případnou přemalbu, kterou by odhalilo restaurování. Grosz takřka bez výjimky velká malířská díla signoval a v kontextu jeho tvorby jde o rozměrnou malbu.

Ani velká souborná výstava Groszova díla v Berlíně roku 1995, a ani při této příležitosti publikovaný souborný katalog Groszova díla (SCHUSTER, Peter-Klaus, Hrsg.: George Grosz. Berlin - New York. Berlin, Nationalgalerie - Ars Nicolai 1995. 578 + 16 s.) neobsahovaly obdobou práci nebo přípravnou kresbu, která by jen vzdáleně připomínala námět Cirkusu.

Výstava jednoho obrazu - Georg Grosz (?): Cirkus - v GVU Náchod

Při uplatnění spíše skeptičtějšího hodnocení a vyčkání posudků ze zahraničí, bychom dnes tuto velmi kvalitní malbu s tradovaným názvem Cirkus snad měli zatím spíše připsat okruhu autorů pozdní etapy Výmarské republiky. Práce může být inspirována prologovou scénou Wedekindova dramatu a vizuální podobou zobrazených charakterů se zřejmě orientuje na Pabstův film Lulu z roku 1929, což by mělo usnadnit i dataci díla samého.

Další závěry přinese budoucnost, a tyto nové poznatky mohou být více než překvapivé.

Spustit audio
autoři: Romana Pacáková , baj

Související