Za poklady královských věnných měst putoval Petr Voldán

Na jedno z našich největších čtvercových náměstí vstoupíte ve Vysokém Mýtě třemi branami

Královská věnná města patří k nejkrásnějším a nejzajímavějším českým městům, která při svých toulkách českou krajinou rozhodně nemůžete vynechat. 

Po návštěvě Chrudimi se tentokrát podíváme do Vysokého Mýta. A také rozhlasová mozaika z tohoto města bude pestrá. Pravděpodobně se vám při vyslovení názvu města vybaví největší čtvercové náměstí v zemi, unikátní opevnění a tři brány, spojení s automobilovou i autobusovou tradicí  a možná také město s jedinou sochou Přemysla Otakara II. v Evropě. 

Věřili byste ale například, že právě Vysoké Mýto se „věnným městem" vlastně nechtělo stát? Proč, to vám v pořadu poví v rozhovoru s Petrem Voldánem archivář Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě Zdeněk Horák. A pokud jde o to čtvercové náměstí - i tam se na rozhlasových vlnách s nimi „podíváte". Uslyšíte, jak je to se soupeřením o prvenství ve velikosti náměstí s konkurentem, kterým jsou České Budějovice.

Pořad sice mapuje historii rálovských věnných měst, ale zavede vás i do současnosti. Třeba v informacích i vojenských tradicích Vysokého Mýta, které vám přiblíží Jan Hrubecký. A ten je nejen nadšeným fanouškem vojenské historie a členem klubu, ale i Československé obce legionářské a navíc také kurátorem Muzea českého karosářství.

Luxusní kabriolet Aero 50 Dynamik a Petr Voldán

Petr Voldán tuto část zajímavé historie města, spojenou s automobily i autobusy, pochopitelně nevynechal. Co víc, doslova se nechal unést exponáty a tak se i posadil za volant legendárního a unikátního vozu Aero 50 Dynamik z karosářské dílny, spojené se jménem Sodomka.

Pokud máte pocit, že jsme poněkud pozapomněli na to, co věnné město Vysoké Mýto posílalo, kromě peněz, na královský dvůr, pak vězte, že o pstruzích se toho dozvíte docela dost. Na pstruhy sem totiž jezdil mezi jinými vášnivými rybáři i Jan Werich. Legendu nejen Osvobozeného divadla, ale i filmu, v pořadu také uslyšíte.

Památka na Jana Wericha

A Petr Voldán vám také prozradí, že ve mlýně Jangelec se nejen narodil Rudolf Popler - znáte určitě alespoň po něm pojmenovanou přakážku z Velké pardubické - ale že tam ochraňují i originální rybářský prut Jana Wericha...

Pokračovaní seriálu o "Královských věnných městech" z Vysokého Mýta vám nabídne i další zajímavosti - o vztahu prezidenta Masaryka k městu - nebo kde se vzalo označení „kujebáci".

Náměstí ve Vysokém Mýtě

Jedno z nejstarších a nejvýznamnějších měst Pardubického kraje se může pyšnit bohatou historií, jedním z největších čtvercových náměstí a dosud zachovalým opevněním. Do historického centra můžete vstoupit hned třemi branami. V první polovině 20. století přinesla městu věhlas firma Carrosseria Sodomka patřící geniálnímu designérovi a karosáři Josefu Sodomkovi. Na vysokomýtskou automobilovou tradici odkazuje jak známá výroba autobusů, tak i autodrom.

Kostel svatého Vavřince
Dominanta Vysokého Mýta byla pravděpodobně založena spolu s městem ve 2. polovině 13. století. Interiér chrámu zapůsobí zvláště svojí výškou (21,3 m) a nádhernou výzdobou. Nejcennějšími artefakty jsou oltářní obraz Petra Brandla Nanebevzetí Panny Marie z roku 1728 a cínová křtitelnice z roku 1499. Na sklonku 19. století byl kostel regotizován.

Vodárenská věž a opevnění ve Vysokém Mýtě

Hradby
Na příkaz Přemysla Otakara II. kolem roku 1265 se začalo město opevňovat hradbami. Hradby byly téměř 20 loktů vysoké, 2 lokty široké. Původní hradby obkružují zhruba polovinu historického jádra. Do části hradeb (v dnešních Jungmannových sadech) jsou od obrozeneckých dob vsazovány pamětní tabule připomínající významné události života města.

Vysoké Mýto

Náměstí Přemysla Otakara II.
Výjimečnost čtvercového náměstí, které se řadí k největším v Čechách, spočívá nejen v jeho rozloze (2 ha, rozměry stran: 153, 147, 134 a127 m), ale i v systému ulic v rozích a ve středu jeho stran. Uprostřed stojí morový sloup, vysoký přes 14 metrů. Náměstí patří k významným pozůstatkům gotické architektury v Čechách. Poslední rekonstrukce proběhla v letech 1996-1997.

Regionální muzeum
Vzniklo v roce 1871 jako jedno z nejstarších v Čechách. V roce 1912 se muzeum přestěhovalo do domu vysokomýtského rodáka, národního buditele A. V. Šembery v Šemberově ulici, kde sídlí dodnes. Jeho specializací jsou technické památky, mj. i automobilový design, zastoupený vysokomýtskou tradicí karosáře Josefa Sodomky.

Muzeum českého karosářství Vysoké Mýto

Muzeum českého karosářství
Unikátní muzeum umístěné v budovách bývalého soudu a vězení na náměstí Přemysla Otakara II. je zaměřeno na bohatou historii karosářství ve Vysokém Mýtě spojenou s rodinnou firmou Carrosserie Sodomka. Jejím čelním představitelem a významným karosářem nejen v našem městě, celém Československu, ale i za hranicemi, se stal automobilový designér Josef Sodomka ml. Byl pokračovatelem rodinné tradice, která se zaměřila z původní výroby kočárů na výrobu špičkových automobilových karoserií. V expozicích najdete karoserie vozů, fotografie, modely, zajímavé exponáty a jejich příběhy. Historickou cestu oboru vám přiblíží projekční kancelář, truhlářská, klempířská nebo čalounická dílna.

Choceňská věž, zvaná Karaska

Choceňská věž (Karaska)
Svůj původní kamenný korpus ze 13. století si zachovala až do dnešní doby, jen původní užší báň byla v barokní době nahrazena typickou širokou. Roku 1614 zde byla zvonice, vězení a do roku 1700 tu měl byt hlásný.

Pražská brána
Spolu s Pražskou věží je nejzachovalejší částí bývalého opevnění ze 13. století. Vyhořela sice při velkých požárech města, ale její gotické dispozice zůstaly nedotčeny dodnes. Až do roku 1816 zde bydlel hlásný pro Pražské předměstí.

Novogotická rekonstrukce v letech 1882-1883 byla provedena podle plánů architekta Františka Schmoranze. V horní části rekonstruované stavby sídlilo poté první vysokomýtské muzeum.

Litomyšlská brána ve Vysokém Mýtě

Litomyšlská brána
Je pravděpodobně nejfotogeničtějším symbolem města. Na počátku 19. století po četných požárech nezbylo z obou věží mnoho, a tak byly novogoticky dostavěny. Na předměstské straně brány vytvořil Mikoláš Aleš fresku sv. Jiří bojujícího s drakem.

Můžete také soutěžit o zajímavé ceny, včetně publikace “Královny a jejich věnná města”. Abyste některou z cen získali, stačí odpovědět správně alespoň na pět otázek, které uslyšíte každou neděli po odvysílání pořadu. Odpovědi posílejte buď písemně na adresu Český rozhlas Hradec Králové, Havlíčkova 292, PSČ 500 02 Hradec Králové nebo elektronicky na adresu hradec@rozhlas.cz

A teď už šestá soutěžní otázka k pořadu z věnného města Vysokého Mýta. Která divadelní a filmová legenda, jedna z klíčových osobností Osvobozeného divadla, jezdila do Vysokého Mýta chytat pstruhy?

Příští neděli vás Petr Voldán v pokračování letního putování po Královských věnných městech pozve do Poličky.

V seriálu dokumentů na vlnách Českého rozhlasu Hradec Králové vám postupně přiblížíme historii i současný život devíti věnných měst českých královen. 

autoři: Milan Baják , pvo
Spustit audio

Nejnovější zprávy

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka