Vrtbovská zahrada je architektonickým skvostem na svahu pražského Petřína
Vrtbovská zahrada v Praze na Malé Straně se nachází za palácem stejného jména. Budovat se začala přibližně před třemi sty lety. Za pět let bylo hotovo a dnes se o ní říká, že je nejkrásnější zahradou svého druhu na sever od Alp. Je plná zeleně, okrasných květin i uměleckých děl. A navíc nabízí i krásné výhledy na Pražský hrad a malostranské kostely.
Terasovou barokní zahradu italského typu si u svého paláce nechal okolo roku 1720 vybudovat nejvyšší purkrabí Pražského hradu Jan Josef hrabě z Vrtby. Rozlohou patří spíše mezi menší zahrady, ale originalitou architektonického řešení nepravidelného prostoru ve svahu i uměleckou a historickou hodnotou výzdoby dosahuje evropského významu.
Autorem architektonického řešení zahrady byl František Maxmilián Kaňka. Dílna slavného Matyáše Bernarda Brauna vytvořila sochařskou a plastickou výzdobu. Malíř Václav Vavřinec Reiner je pak podepsán pod freskami v sala terreně i na dalších místech. Kompozice zahrady je založená na gradaci terasových ploch. Spojují je schodiště a nesou opěrné zdi tvarované v křivkách příznačných pro baroko.
Spodní část zahrady, která se rozprostírá okolo kašny se soškou putta na mořské nestvůře, se nachází mezi sala terrenou a voliérou. Na střední terase s kruhovým bazénkem se vypíná zeď s kuželkovou balustrádou a dvoukřídlým schodištěm. Tam stojí sochy antických božstev (Vulkán, Apollon, Jupiter, Merkur a další) a vázy zdobené reliéfy. Směrem vzhůru se zahrada zužuje a v nejvyšší části končí obloukovou kulisou o třech polích. Odtud se nabízejí i úchvatné výhledy na Prahu.
Vrtbovská zahrada byla znovuotevřena po náročné rekonstrukci v roce 1998. K procházkám či odpočinku zve od dubna do října denně od 10 do 19 hodin. Můžete se v ní také vdát nebo oženit. Najdete tady také výstavy umělců.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
