Vesmírná podívaná u Baťova kanálu. Ve hvězdárně ve Veselí nad Moravou ji umožní moderní dalekohledy
U obce Stará Knížecí Huť v Plzeňském kraji, která se nachází v Českém lese až u samých hranic s Německem, se ukrývá tajuplné podzemí, které bylo dlouhá léta zapomenuto. Před pár lety bylo znovu objeveno, odkryto a částečně zpřístupněno turistům. Pozoruhodné technické památce, která v minulosti sloužila místním sklářům k leštění skla, se říká Arnoštova leštírna.
První schůzka veselského astronomického kroužku se uskutečnila v roce 1960 a už tam se zrodila myšlenka na vybudování hvězdárny. První umělé družice i Gagarinův oblet Země stály nejspíš za velkým zájmem lidí o astronomii. O tři roky později vyrostla v sousedství Baťova kanálu lidová hvězdárna. V roce 2023 tak místní astronomové oslavili 60. výročí od otevření hvězdárny, která se po celou dobu své historie těší velkému zájmu návštěvníků.
V současnosti lze ve Veselí nad Moravou pozorovat vesmírné objekty dvěma moderními dalekohledy. Pod kopulí se nachází dalekohled LX600 s průměrem hlavního zrcadla 400 mm. V optimálních podmínkách nabízí až pětisetnásobné zvětšení. Díky tomu je možné pozorovat nejen planety naší sluneční soustavy, ale také vzdálené hvězdy, hvězdokupy či galaxie.
Na nádvoří je pak umístěn druhý dalekohled o průměru zrcadla 355 mm. Před nepřízní počasí je ukryt pod stříbrným jehlanem a tak mu nikdo neřekne jinak než "Pyramida". Výhodou tohoto dalekohledu je, že se kolem něj může shromáždit více návštěvníků a při pozorování různých objektů odpadá manipulace s kopulí.
Při každém pozorování proběhne nejdříve základní výklad v posluchárně, poté na nádvoří komentované pozorování noční oblohy pouhým okem a následně přijde na řadu pozorování dalekohledy. Protože veselská hvězdárna je od svého počátku lidová, zaměřuje se spíše na amatérské astronomy. Díky tomu je otevřená široké veřejnosti, od dětí až po seniory.
Hvězdárna ve Veselí nad Moravou je ale zapojena i do vědecké činnosti. Je součástí takzvané bolidové sítě. Už 1. října roku 1964 zde pořídili první snímek celooblohovou kamerou. Ale až po 13 letech trpělivého snímkování zde zachytili první bolid. Bolidová síť umožňuje vědcům díky snímkování z různých míst vypočítat výšku, dráhu, směr a další údaje, týkající se těchto objektů.
Pozorování hvězdné oblohy je závislé především na počasí. Veselská hvězdárna proto nemá otevřeno každý den, ale vždy vypisuje termíny pozorování na svých internetových stránkách, obvykle na páteční večery. Z důvodů velkého zájmu a naopak omezené kapacity je třeba se na pozorování předem objednat. Přímo u hvězdárny není žádné parkoviště, auto je tak dobré nechat na parkovišti u koupaliště či v ulici U Stadionu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
