V Priessnitzových léčebných lázních na kopci nad městem Jeseník léčí nemocné voda a vzduch

27. červenec 2020

Priessnitzovy léčebné lázně stojí na vrchu nad městem Jeseník v Olomouckém kraji. Jejich dominantou je velký lázeňský dům. Od jeho průčelí a ještě lépe z jeho věžičky lze přehlédnout celé panorama Hrubého Jeseníku. V okolí jsou desítky pramenů. Lázně mají v názvu jméno zakladatele zdejší léčebné tradice. Narodil se v roce 1799 v osadě Gräfenberk na kopci nad Frývaldovem, kde dnes stojí lázeňské domy. A na promenádě mezi pomníky i Priessnitzova hrobka s kaplí.

„Před dvěma sty let tady lázně nebyly. Byla tu osada, jejíž obyvatelé se živili zemědělstvím a lesnictvím. Místnímu chalupníkovi se narodil syn Vincenc. Byl to neobyčejně talentovaný mladík, obdařený intuicí, pozorovacím talentem a zdravým selským rozumem, což aplikoval nejen při práci v lese, ale i při uzdravování lidí. Od prvotního léčení zvířat, přes zkušenosti se sebeuzdravováním, začal léčit lidi. Když v roce 1951 umíral, tak za sebou zanechal světoznámý vodoléčebný ústav,“ říká průvodce lázněmi Jiří Glabazňa.

Dnes se v jesenických lázních snaží o to samé. Cílem je vrátit člověka k přírodě. Využívat čistý horský vzduch a pitnou vodu, které je tady, na rozdíl od jiných míst, zatím stále ještě dostatek. „A dnes už máme k dispozici i odborný personál a moderní přístroje. Hlavní léčebnou metodou je u nás klimatoterapie, kdy se klienti dostanou na čerstvý vzduch, ochladí si končetiny ve studené pramenité vodě a provozují dechová cvičení. Díky skvělému klimatu léčíme převážně dýchací potíže a díky přírodnímu klidnému prostředí i psychické poruchy. Doléčují se tu i pacienti po onkologických onemocněních, léčíme také kožní nemoci a problémy oběhového ústrojí. Samoplátcům pak nabízíme i léčení pohybového aparátu,“ popisuje obchodní ředitelka lázní Kateřina Tomášková.

Kateřina Tomášková a Jiří Glabazňa u Slovanského pramene

K turistickým zážitkům spojeným s návštěvou lázní patří také výhled na masiv Hrubého Jeseníku, který se rozprostírá naproti monumentálnímu průčelí hlavního sanatoria nesoucího jméno zakladatele. Jako rozhledna hostům slouží věžička tohoto lázeňského domu.

V horkých letních dnech využívají návštěvníci i klienti lázní balneopark. Různé procedury a vodní atrakce jsou ve stráni spolu s lehátky a fitness stroji volně k dispozici. Střiky, chůze potůčkem po masážní podložce z kamínků, bazének, vany a Priessnitzova sprcha jsou napájeny ledovou vodou z pramenišť na Studničním vrchu, případně posílenými z vrtu.

„Přímo v areálu začínají lázeňské stezky. Je to dvanáct okruhů různé obtížnosti. Vedou k desítkám pramenů a k dalším pamětihodnostem z 19. století, jako jsou pomníčky, skály s pamětními deskami, křížek na Předním vršku. Prameny jsou pojmenovány po historických osobnostech, zakladatelích, šlechticích a národech. Dá se říct, že ty prameny a jejich názvy jsou kronikou rozprostřenou po okolní krajině,“ dodává Jiří Glabazňa.

autor: Aleš Spurný
Spustit audio

Partneři

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.