Těžko přeložitelná slovní hříčka aneb potkat se s literárním Kusturicou. To je pro překladatelku výzva
Má v sobě chorvatskou krev, její otec se narodil v Bosně a Hercegovině blízko Banja Luky, její rodný list však byl vystaven v Čechách. Příbuzné má v Sarajevu, v Zágrebu, v Rijece i v Beogradu. Své kořeny ctí, což nejlépe dokázala už v raném věku umíněnou, ale úspěšnou snahou naučit se srbocharvátsky, a tak udržovat písemný, ale i osobní kontakt s blízkými. Později si také vyzkoušela překlady poezie ze srbocharvátštiny.
Rozhlasová Návštěva v Kollárově ulici v Jičíně se odehrávala hlavně u překladatelského stolu Dragy Zlatníkové, v jehož blízkosti trůní slovníky, ale také předměty, které připomínají srbocharvátské kontakty.
Hostitelka Draga Zlatníková je původní profesí učitelka tělesné výchovy a ruského jazyka, mj. šéfovala odboru kultury na někdejším Okresním úřadě v Jičíně.
Největší překážkou byla bohatost českého jazyka, která mě velmi zavazovala a překlad někdy komplikovala.Draga Zlatníková, překladatelka a básnířka
Píše básně, je členkou občanských spolků zaměřených na kulturní a umělecké aktivity a na svém „kontě“ má i překlady poezie z francouzštiny a z němčiny.
Vůbec první próza, kterou před více než čtyřmi lety přeložila, je určena dětem a nese název Dárek pro Ježíška. Originál byl v chorvatštině.
Když nedávno přišla výzva v podobě náročného překladu prvního literárního díla slavného filmového režiséra a herce Emira Kusturici „Cizinec v manželství“ rozmýšlela se paní Draga tři měsíce, zda tuto hozenou rukavici zvednout.

Kusturicova povídková knížka vychází z reality v Sarajevu 70. let, kterou autor sám zažil. V těchto „kulisách“ vypráví příběhy kluků na prahu dospělosti, kteří prožívají první milostné příběhy i nebezpečná dobrodružství, přicházejí o ideály, bouří se proti rodičům. Povídky připomínají atmosféru, kterou známe z Kusturicových filmů: smích a slzy, smutek a radost, směšnost a tragika.
Dobrodružství to bylo i pro překladatelku, kterou oslovilo nakladatelství Garamond
Vybralo si ji z nabídnutých členů Obce překladatelů v Praze. O radu, zda práci přijmout, požádala Zvjezdanu Marković původem ze Sarajeva, která překládá z českého jazyka do srbštiny a žije v Praze, kam v roce 1992 utekla před válkou. Ta ji ujistila , že „na to má“.

Pro rozhodování byl důležitý i bratranec Boban Cimburek v Sarajevu , který se později stal důležitým poradcem na telefonu a emailu.
„O to smutnější je, že zemřel vloni v závěru léta, těsně před vydáním knihy. Boban byl trochu Čech a Chorvat, podle své matky trochu Muslim (nebo Bošnjak). Je pochován na Barách, což je sarajevský hřbitov, o němž se píše v povídce "To máš tak, však uvidíš". Je mi to stále moc líto, připadá mi osudové, že se propojila skutečnost s povídkou,“ svěřila se Draga Zlatníková, jejímiž důležitými poradci při hledání slov byli i členové rodiny, hlavně manžel, který ji upozornil, když to česky neznělo dobře, ale také starší syn Hynek.
„Rýmovaná rčení mi dala zabrat hlavně proto, že jsem v češtině nic podobného nenašla. Jeden ze „špeků“ zněl v originále "klovn" a "klovno", což evokuje české“ hovno“, my však máme kromě klauna navíc slovo šašek, které jsem použila.

Podobně je to se slovem „zemljak“, což znamená buď krajan nebo brambora,“ vybavuje si Draga Zlatníková překladatelské oříšky s tím, že se obávala, aby překlad nepokazila, protože Emir Kusturica je sice bohém, ale hlavně je to mimořádná tvůrčí osobnost.
Co bylo dostupné, to si o něm přečetla, podívala se i na některé jeho filmy. Při jejich sledování zjistila, že tam jsou téměř nebo úplně shodná místa s těmi, která se objevují v knize „Cizinec v manželství“.
„Emir Kusturica je bouřlivák. Vzhledem je to veliký, vysoký chlap. Jako režisér má takový způsob práce, za který ho jeho kolegové - režiséři zbožňují, protože má nesporný talent. V textu jeho knihy lze zachytit i melodičnost, která napovídá, že je to i hudebník,“ upozorňuje Draga Zlatníková.
Ohlasy na překlad Kusturicova díla „Sto jada“ ze srbštiny do češtiny (Cizinec v manželství) jsou velmi dobré. Jako by zároveň potvrzovaly zásadu překladatelky sloužit především autorovi.
Příjemný poslech.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.