Těžko přeložitelná slovní hříčka aneb potkat se s literárním Kusturicou. To je pro překladatelku výzva

Rozhlasová Návštěva v Kollárově ulici v Jičíně se odehrávala hlavně u překladatelského stolu Dragy Zlatníkové, v jehož blízkosti trůní slovníky, ale také předměty, které připomínají srbocharvátské kontakty.

Hostitelka Draga Zlatníková je původní profesí učitelka tělesné výchovy a ruského jazyka, mj. šéfovala odboru kultury na někdejším Okresním úřadě v Jičíně.

Největší překážkou byla bohatost českého jazyka, která mě velmi zavazovala a překlad někdy komplikovala.Draga Zlatníková, překladatelka a básnířka

Píše básně, je členkou občanských spolků zaměřených na kulturní a umělecké aktivity a na svém „kontě“ má i překlady poezie z francouzštiny a z němčiny.

Vůbec první próza, kterou před více než čtyřmi lety přeložila, je určena dětem a nese název Dárek pro Ježíška. Originál byl v chorvatštině.

Když nedávno přišla výzva v podobě náročného překladu prvního literárního díla slavného filmového režiséra a herce Emira Kusturici „Cizinec v manželství“ rozmýšlela se paní Draga tři měsíce, zda tuto hozenou rukavici zvednout.

Draga Zlatníková, překladatelka a básnířka|foto: Vladislava Wildová

Kusturicova povídková knížka vychází z reality v Sarajevu 70. let, kterou autor sám zažil. V těchto „kulisách“ vypráví příběhy kluků na prahu dospělosti, kteří prožívají první milostné příběhy i nebezpečná dobrodružství, přicházejí o ideály, bouří se proti rodičům. Povídky připomínají atmosféru, kterou známe z Kusturicových filmů: smích a slzy, smutek a radost, směšnost a tragika.

Dobrodružství to bylo i pro překladatelku, kterou oslovilo nakladatelství Garamond
Vybralo si ji z nabídnutých členů Obce překladatelů v Praze. O radu, zda práci přijmout, požádala Zvjezdanu Marković původem ze Sarajeva, která překládá z českého jazyka do srbštiny a žije v Praze, kam v roce 1992 utekla před válkou. Ta ji ujistila , že „na to má“.

Draga Zlatníková, překladatelka a básnířka|foto: Vladislava Wildová

Pro rozhodování byl důležitý i bratranec Boban Cimburek v Sarajevu , který se později stal důležitým poradcem na telefonu a emailu.

„O to smutnější je, že zemřel vloni v závěru léta, těsně před vydáním knihy. Boban byl trochu Čech a Chorvat, podle své matky trochu Muslim (nebo Bošnjak). Je pochován na Barách, což je sarajevský hřbitov, o němž se píše v povídce "To máš tak, však uvidíš". Je mi to stále moc líto, připadá mi osudové, že se propojila skutečnost s povídkou,“ svěřila se Draga Zlatníková, jejímiž důležitými poradci při hledání slov byli i členové rodiny, hlavně manžel, který ji upozornil, když to česky neznělo dobře, ale také starší syn Hynek.

„Rýmovaná rčení mi dala zabrat hlavně proto, že jsem v češtině nic podobného nenašla. Jeden ze „špeků“ zněl v originále "klovn" a "klovno", což evokuje české“ hovno“, my však máme kromě klauna navíc slovo šašek, které jsem použila.

Emir Kusturica s překladatelkou Dragou Zlatníkovou a s přeloženou knihou (prvním Kusturicovým literárním dílem) “Cizinec v manželství“|foto: Marek Zlatník

Podobně je to se slovem „zemljak“, což znamená buď krajan nebo brambora,“ vybavuje si Draga Zlatníková překladatelské oříšky s tím, že se obávala, aby překlad nepokazila, protože Emir Kusturica je sice bohém, ale hlavně je to mimořádná tvůrčí osobnost.

Co bylo dostupné, to si o něm přečetla, podívala se i na některé jeho filmy. Při jejich sledování zjistila, že tam jsou téměř nebo úplně shodná místa s těmi, která se objevují v knize „Cizinec v manželství“.

„Emir Kusturica je bouřlivák. Vzhledem je to veliký, vysoký chlap. Jako režisér má takový způsob práce, za který ho jeho kolegové - režiséři zbožňují, protože má nesporný talent. V textu jeho knihy lze zachytit i melodičnost, která napovídá, že je to i hudebník,“ upozorňuje Draga Zlatníková.

Ohlasy na překlad Kusturicova díla „Sto jada“ ze srbštiny do češtiny (Cizinec v manželství) jsou velmi dobré. Jako by zároveň potvrzovaly zásadu překladatelky sloužit především autorovi.

Příjemný poslech.