Švestka je v ohrožení, královna českých sadů zůstává už jen na zahradách. Víte, jak udělat švestkovou nutelu?
České švestky se těšily věhlasu po celé Evropě už na konci 15. století. Sazenice tohoto lahodného ovoce dovezl do českých zemí Karel IV. z Francie, jejich rozvoj ale nedávno omezila virová choroba, která zdecimovala tradiční domácí švestky.
Slivoň je společný název pro švestky, slívy a jejich křížence i odrůdy. Třídíme je do těchto pomologických skupin: švestky, pološvestky, mirabelky, slívy a renklódy. Podle ovocnářky Zdeny Koberové laik pozná pravou švestku podle toho, že jde dobře od pecky, je sladká a modrá.
Do 1. poloviny 20. století byly švestky nejpočetnějším ovocným stromem u nás. Až do roku 1957 u nás počet slivoní převyšoval počet jabloní o jeden až dva miliony stromů. Ačkoliv jsou v našich končinách přirozené podmínky pro pěstování slivoní velmi příznivé, další rozvoj omezilo napadení kultur slivoní virovou chorobou – šarkou švestek.
Viróza se šířila pomalu zhruba padesát let, nejdříve se objevovala v nížinách, ale v 80. a v 90. letech nastal průlom a šarka se začala šířit i do výše položených a okrajových částí Čech a Moravy. Pěstitel ovoce ze Svinčan Jaroslav Nevole vzpomíná: „Pamatuji, že dříve tady bylo dost tradiční domácí velkoplodé švestky, sklízelo se 25 tun, druhý rok 7 tun, třetí rok už jen necelá tuna a pak se to vykácelo, protože švestky tak zdecimovala šarka, že to bylo k ničemu.“
V současnosti pěstitelé vybírají odrůdy tolerantní k šarce. Mohou tuto nemoc sice dostat, ale neprojeví se to na vzhledu, ani na chuti. Původní domácí velkoplodá švestka je podle Jaroslava Nevoleho velmi kvalitní švestkou, ale spotřebitelé si žádají stále větší plody a proto se už staré a tradiční odrůdy nevysazují. Mezi nové odrůdy patří například Katinka, Čačanská lepotica, Tophit, Elena nebo Prezident.
Tradiční švestka ze zahrad
Tradiční odrůdy ale můžeme najít na zahradách u starých domů a chalup. Známá je Domácí velkoplodá, Brněnská švestka, ale také Chrudimská nebo Heřmanoměstecká švestka. Názvy dostávaly odrůdy podle místa, kde se vypěstovaly nebo podle lidí, kteří se o to zasloužili. Například Vaňkova švestka nebo Vohralíkova švestka.
V odrůdových sbírkách se na celém světě v současné době uchovává asi 6000 vyšlechtěných nebo krajových odrůd, podnoží a planých forem slivoní, které lze zařadit do nejméně 20 různých botanických druhů. Většina z tohoto velkého počtu odrůd se dosud pěstuje, nebo se pěstovala v nedávné minulosti.
Plody slivoní obsahují 76 % až 87 % vody podle zralosti, 7 % až 14 % cukru. Lidé s cukrovkou by tedy měli být při konzumaci švestek opatrní. Ve švestkách jsou také organické kyseliny, například jablečná, třísloviny, minerální látky (sodík, draslík, fosfor, vápník, hořčík, železo) a vitamíny (provitamin A, B1, B2 a C)
Švestky jsou přírodním projímadlem vhodným i pro děti, stačí několik sušených švestek lehce povařených ve vodě, několik lžic švestkového kompotu nebo hutných povidel.
Pravá švestka
Slivoň švestka neboli švestka domácí má plody modré až fialové barvy a nasládlé chuti, které se konzumují syrové, konzervované mražením nebo kompotované. Můžete jimi naplnit nejen buchty a knedlíky, ale po zkvašení se z nich destilací vyrábí také slivovice. Na tu se podle ovocnářky Zdeny Koberové hodí spíše slívy, které jdou špatně od pecky a jsou horší kvality. České hospodyňky ale nezůstávají jen u tradičních švestkových jídel. Stále oblíbenější je i švestková nutela.
Recept na švestkovou nutelu
- 1,5 kg zralých švestek
- 500 g cukr
- 1 vanilkový cukr
- 100– 50 g hořké čokolády
- rum podle chuti
Švestky vypeckujte, rychle přiveďte k varu a vařte zhruba 15 minut doměkka. Přebytečnou šťávu slijte.
Po vychladnutí švestky rozmixujte tyčovým mixérem, vmíchejte čokoládu a podle chuti i rum a nechte 24 hodin rozležet při pokojové teplotě.
Znovu rozmixujte a potom švestkovou nutelu naplňte do skleniček a sterilujte 15 minut při 80 °C.
