Strážci KRNAPu varují turisty, aby se nepřibližovali k přezimovacím obůrkám jelenů

Důvod zákazu pohybu turistů v těchto místech vysvětluje Radek Drahný ze Správy KRNAP: „Jelení zvěř je plachá. Nejsou to žádní ochočení jeleni, jsou to divoká zvířata.!

A doplňuje: „Jako každé divoké zvíře, tak i jelen, když ucítí, uvidí, nebo uslyší člověka, tak se vyplaší."

V Krkonoších nadále platí omezení vstupu do některých lokalit v souvislosti se zimováním jelenů.

Pozorovací sruby, návštěvníci tak mohou vidět jeleny zblízka|foto: Jitka Englová

Zákaz vstupu se týká v Krkonoších například žluté turistické stezky z Horních Lysečin směrem na Malou Úpu do lokality Cestník nebo zelené nad Michlovým Mlýnem podél Dřevařského potoka.

Správa parku odůvodnila opatření u 17 obůrek ochranou jelení zvěře

„Zákaz vstupu do blízkosti obůrek vydáváme pravidelně. Zajištění klidu jelení zvěře je nutné i proto, aby se na relativně malém oploceném prostoru neplašila, nezpůsobovala si zranění," uvedl mluvčí národního parku Radek Drahný.

Z obdobných důvodů je podle něho omezen přístup i k některým krmelcům pro srnčí zvěř.

Omezení na cestách v Krkonošském národním parku:
http://www.krnap.cz/omezeni-na-cestach/

Obůrky začaly vznikat, protože jelen kvůli lidským zásahům na úpatí Krkonoš ztratil přirozené migrační trasy. Obory tak zachycují více než 90 procent krkonošské populace jelení zvěře migrujících do nížin, kde je myslivci přikrmují a umožňují jim přežít drsnou zimu.

Na české straně Krkonoš v oblasti Správy KRNAP žije odhadem 400 jelenů.

Myslivci národního parku shromažďováním jelenů do zimovišť pomáhají předcházet ničení lesních porostů. Když napadne sníh, zvěř nemá co jíst a může působit škody v lese.

Jelen se brodí sněhem|foto: Národní park Šumava