Stezka korunami stromů v Krkonoších vás jako jediná dostane přímo z půdy až nad stromy
Vezmeme do Krkonoš, kde je na začátku prázdnin v plném proudu letošní letní turistická sezóna. Navíc s novým turistickým magnetem a lákadlem pro návštěvníky hor.
Na Stezku v korunách stromů můžete přijít celoročně, podívat se, jak pučí jarní buky, jak se potom sjednotí zeleň v létě, jak přijdou barvy na ty listnaté stromy na podzim, jak přijde námraza, nasněží v zimě, to je výborný tip na výlet pro návštěvníka prakticky několikrát za rok. Stezka je také kompletně bezbariérová. To znamená, že tam můžete i s kočárky, senioři tam mohou s vozíky.
S Radkem Drahným, mluvčím Krkonošského národního parku a Zdeňkem Popem, vedoucím marketingu nové Stezky korunami stromů si povídáme o Krkonoších. Tak se hned zeptám, lezete po stromech, pánové?
My teď lezeme do korun stromů. Už je to dávno, když jsme jako kluci lezli po stromech, ale lezli jsme samozřejmě.
Máme na úpatí Černé hory v Janských Lázních novou Stezku korunami stromů, která se na začátku prázdnin otevřela. Jak vysoko nás vezme?
Je to vůbec nejvyšší taková stavba a nejen u nás, ale i v Německu. Máme to unikum, jsme poslední a díky tomu i nejvyšší a nejdelší. Dostanete se až do výšky 45 metrů, od podlahy té podzemní části. Blízko jsou Hoffmanovy boudy, takže to většina místních zná a podle toho se dá i orientovat.
Kolik lidí už se přijelo k vám podívat během těch pár dní? Máte to spočítané?
Úplně přesné číslo vám neřeknu, ale opravdu to bylo docela hodně. Trošku nás to překvapilo, příjemně. V tom největším náporu k nám chodilo kolem 4 až 4,5 tisíce lidí denně.
Pojďme tu stezku trošku představit. Ona je jiná než ty ostatní stavby, například Stezka v oblacích na Dolní Moravě, v čem je jiná?
Jiná je v tom, že má svůj obsah. Není to pouze rozhledna, protože pochopitelně v této lokalitě rozhledna už jedna je na Černé hoře. Ale tohle místo je krásně unikátní tím lesem a díky Stezce korunami stromů se návštěvník dostane nejenom do korun stromů, ale začne přímo z půdy. Je tam taková jeskyně, do které se dostane, a tam vidí, jak vypadá půda pod stromy. Tady vidí to, díky čemu ten les vlastně může žít. A snažíme se mu tam jednoduchými texty v té expozici vysvětlit význam a důležitost právě půdy pro celý zdravý les. A potom po celé stezce i v té věži procházíte nádherným krkonošským smíšeným různověkým lesem.
Když se podíváme pod tu zem, tak tam opravdu ze stropu jakoby rostou kořeny.
Nerostou, jsou to exponáty. Nad tou jeskyní není žádný strom, to by technicky nebylo možné. Ale je pravda, že jsme se snažili těmito 3D exponáty návštěvníka vtáhnout od pocitu, jak to vlastně v půdě vypadá, proto tam není prakticky téměř světlo, je tam tma. Protože právě tma, to je charakteristika půdy. Jeskyně má asi 100 metrů čtverečních, je to kruhový prostor a po celém obvodu po stěnách jsou krátké texty, které návštěvníkovi dávají informace o významu půdy pro les, o živočiších, kteří tam žijí a o tom, jak celý ten ekosystém pod zemí funguje.
O tu ukázku jste se postarali vy ve Správě Krkonošského národního parku.
Tato část, ta ekologická výchova, je naším dílem. A je to velmi významná část stezky. Protože náš partner, který se zase staral o vystavění celé té atrakce, tak nás oslovil právě s možností udělat tam takovou jedinečnou expozici.
Teď už budeme stoupat pěkně nahoru. Po čem budeme stoupat? Protože to jsou takové příjemně široké, doslova chodníky.
Přesně tak. Jsou to dva metry široké chodníky, po kterých ujdete přes 2 tisíce metrů celkem. Sice technická délka stezky je 1511 metrů, ale když si spočítáme metry, které ujdete nahoru na věž a zpátky dolů až do výstupního objektu, tak ujdete přes 2 kilometry.
2 kilometry v nohou, to je příjemné. A co tedy během toho stoupání zažijeme? Jsou i nějaká interaktivní stanoviště, během kterých se o tom lese něco dozvíme.
Jsou tam kromě těch edukativních zastavení, což má na starosti Správa Krkonošského národního parku, tak jsou tam i zábavné stanice, které jsou určené hlavně pro děti. Ale může si to projít i dospělý. Pod vámi se otevře zdánlivě nebezpečná propast, ale je to vše samozřejmě zajištěno. Je to bezpečné a je to pro všechny.
Tak pojďme k těm záležitostem, které připravila Správa Krkonošského národního parku. Co jste vymysleli pro lidi, Radku?
Kromě toho adrenalinu pro lidi na těch zábavných stanovištích tam pochopitelně pro návštěvníky máme i adrenalin v podobě těch výukových míst. Protože, jak se říká, do koruny stromů nahlédl málokdo. Možná, když ho pokácejí. Ale když strom stojí, tak málokdo viděl, jak to v něm funguje. A k tomu slouží celá ta stezka, která vás postupně zvedá do samotné vyhlídkové věže. Tam je na tom krásné to, že samotná vyhlídková věž nahoře nabízí sice pěkné výhledy do okolí, ale ty vlastně vůbec nejsou podstatné. Podstatné jsou, když postupně stoupáte, ty výhledy do okolního lesa. Protože tam teprve uvidíte to, co normálně nemůžete vidět. Jak krásně kvetou buky, jak nádherně kvetly smrky, kouknete se kukátky na nedaleké jedle, dotknete se stromů, které stojí poměrně blízko stezky. To jsou všechno unikáty, které tahle stezka nabízí.
Určitě tam i nějaká veverka běhá.
Když půjdete potichu, tak uvidíte množství ptáků a samozřejmě i veverky.
Jaký je výhled z toho nejvyššího patra?
Je tam vidět krásně masiv Černé hory, což je také zajímavý pohled. A na jednu stranu jsou vidět Janské Lázně, na druhou stranu je směr Vrchlabí. Každý si tam může najít to své. Ten výhled tam je, ale není to prvoplánově rozhledna.
A dostaneme se v tom vrchním patře až nad stromy?
Určitě. Budete docela dost nad korunami stromů. Jdeme opravdu až od těch kořenů až nad ty koruny, de facto.
A jak se pak dostaneme dolů? Zase můžeme jít po svých samozřejmě, ale máte tam prý i nějaký tobogán. To je i pro dospělé?
Přesně tak. To je pro všechny od 6 let. Takže si můžete zkrátit tu cestu dolů, protože ta cesta dolů je opačná. Takže kdo si to chce zkrátit a zažít trošku adrenalinu, tak může využít ten náš tobogán, který má celkem 80 metrů.
Jak je to celé postavené? Údajně nebyl pokácen ani jeden jediný strom v místě té stavby.
Je to trochu jinak. Nějaké kácení tam být muselo, ale pouze v tom nezbytném množství. Proti filozofii celé té stezky by bylo vykácet les, který chcete ukazovat. Takže logicky, když architekt dostal zadání, tady ten les využijeme ke stezce, tak on prakticky mezi jednotlivými stromy nadesignoval lávku, která tam vede. Takže se kácelo opravdu velice málo. A díky tomu můžeme ukázat ty stromy v tak velké blízkosti, téměř na dosah ruky turisty, který prochází po lávce.
Stezka bude otevřena celoročně. Budeme tam moci sledovat i to, jak se střídá roční období.
To je na tom to podle mě nejvíc fascinující. Jako snad na jediném místě na světě vás dostaneme přímo z půdy až do koruny stromů, to je ta druhá věc. Ale to, že můžete na stezku přijít celoročně, podívat se, jak pučí jarní buky, jak se potom sjednotí zeleň v létě, jak přijdou barvy na ty listnaté stromy na podzim, jak přijde námraza, nasněží v zimě, to je výborný tip na výlet pro návštěvníka prakticky několikrát za rok. Stezka je také kompletně bezbariérová. To znamená, že tam můžete i s kočárky, senioři tam mohou s vozíky.
Ještě taková možná praktická věc. Kde je nejlepší zaparkovat?
Ten první týden v červenci byl velký nápor, ale teď už se dá zaparkovat přímo u stezky. Případně doporučujeme využít centrální parkoviště v Janských Lázních. A odtud jezdí každých 10 minut Stezkabus.
Přejeme vám pěkné zážitky!
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
