Slatinky na Jičínsku byly napojené na Jantarovou stezku. Archeologové tam odkryli pravěké dílny

9. červen 2017
Nálezová situace, pohled na horní část těla. Na distálním konci levé pažní kosti je patrna neuzavřená růstová štěrbina (červená šipka). Před obličejovou částí lebky byly nalezeny zlomky kostí a článek palce pravé nohy (šedá šipka)

Archeologické naleziště ve Slatinkách u Slatin na Jičínsku na mírném svahu nad Cidlinou vydalo mimořádné nálezy, které po podrobném výzkumu kosterních pozůstatků, ale i předmětů dílenského charakteru, posunou hranice poznání o životě v hlubokém dávnověku. Patří k nim pravděpodobné napojení Jičínska na Jantarovou stezku nebo potvrzení specifického způsobu pohřbívání lidí kultury se zvoncovitými poháry z období eneolitu (pozdní doby kamenné).

Ve Slatinkách na Jičínsku vládne čilý stavební ruch. Dostavují tam nový kravín a právě v těchto místech nedávno archeologové odkryli pravěké hroby. Podobný nález se na Jičínsku podařil naposledy před 2. světovou válkou. Průzkum svědectví z pravěku na Jičínsku pokračuje dál. Archeologové tam zachytili také stopy po výrobních dílnách.

Antropologický průzkum podle archeologa Regionálního muzea v Jičíně Radka Nováka pokračuje dál.

„Je to poměrně složitý úkol, protože kosterní pozůstatky byly většinou špatně zachovalé. Například první odkrytý hrob obsahoval bohatou pohřební výbavu zemřelé, ale kosti se až na několik zubů nedochovaly. Pozůstalí vložili ženě k nohám keramickou mísu, přeslen a džbánek, za zády měla konvici a přibližně u pasu pazourkovou srpovou čepelku. Podle několika fragmentů zubů jsme mohli zachytit polohu zemřelé a v doloženém způsobu tehdejšího pohřbívání určit, že jde o ženu. Hlavu měla orientovanou k jihu, nohy k severu, ležela tedy na pravém boku, zatímco muže pohřbívali na levém boku, nohama k jihu a pohledem k východu. Mrtví vždy hledí k východu," vysvětluje jičínský archeolog a upozorňuje, že hrob, který ležel více na západ, obsahoval zbytky zubů a horní končetiny muže vybaveného na onen svět kamennou sekerkou. Jeho poloha spíš napovídá, že by mohl náležet ke kultuře se šňůrovou keramikou.

Nálezy hrobů z eneolitu v lokalitě Slatinky jsou významné i proto, že podobný objev byl na Jičínsku zaznamenán před druhou světovou válkou.

Snímek jantarového nálezu archeologa Radka Nováka

Vykopávky ze Slatinek dokládají vůbec první zpracování jantaru na sever od Labe

Při archeologickém průzkumu před výstavbou nových stájí ve Slatinkách blízko bioplynové stanice čekalo archeology ještě jedno překvapení. V pozůstatku sídliště ze starší doby železné našli i dvě dílny. Zpozorněli, když narazili na jantarový korál a na další zlomky pryskyřičného drahokamu. Vzácné nálezy napověděly, že lokalita byla nejspíš napojena na Jantarovou stezku.

Archeologa Regionálního muzea v Jičíně Radka Nováka zaujal jak nečekaný nález jantaru, tak kromě jiného i četné parůžky se stopami řezání, skleněný korálek, bronzová jehlice nebo dvě části lidské stehenní kosti, které při výrobě mohly sloužit buď jako dílenský nástroj nebo materiál k dalšímu zpracování.

Škála nálezů bude kompletní po proplavení vzorků z výplní. Další objevy možná ještě přibudou při výkopech pro kanalizaci a přípravě pro výstavbu silnice k novému zemědělskému areálu ve Slatinkách.

Zuby ženy. Zadní strana horních předních zubů. Druhé horní řezáky jsou deformované4/ Vnitřní strana zlomků čelní a temenních kostí, s drobnými výrůstky - endokrankraniózou