Příběh téměř nepohyblivé matky samoživitelky a jejích dvou autistických synů… život je plný barev

18. únor 2016
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Dobrá vůle

V Královehradeckém kraji přibývá lidí, kteří potřebují pomoc úřadů. Část z nich i kvůli nemoci, která by dříve znamenala ústavní péči. Tím by ale přišli o rodinné zázemí. Máme pro vás i konkrétní příběh - téměř nepohyblivé matky samoživitelky a jejích dvou autistických synů…

„Sedět se snažím. Mám tady to chodítko, že si dojdu, tady mám toaletu, ale víc zatím nesvedu," v jednom z městských sociálních bytů ve Dvoře Králové nad Labem redaktora Václava Plecháčka kromě psa vítá i paní Jana.

Jsem hrozně šťastná, že můžu být zase se svýma klukama.Jana Vránová, samoživitelka se dvěma syny

Ta je prakticky upoutaná na lůžko, v péči má přitom své dva autistické syny. Jednomu je devatenáct, druhému dvanáct.

Ještě nedávno to přitom vypadalo, že se rodina prakticky rozpadne. Stav Jany se totiž zhoršil natolik, že ji hospitalizovali v nemocnici, mladší syn skončil u její už dospělé dcery a o staršího se dočasně starali úředníci.

Čtěte také

„Hledali jsme různé eventuality, jak tuhle situaci řešit, nakonec jsme dospěli k tomu, že rodina zůstane pohromadě v domácím prostředí a zajistíme terénní služby," říká sociální pracovnice městského úřadu Iva Jarolímková.

Ruce

A popisuje současný chod tříčlenné rodiny: „Do domácnosti dochází pečovatelky z pečovatelské služby, ošetřovatelská péče, osobní asistence farní charity a paní ze sociálně aktivizačních služeb, která řeší mladšího syna."

Terénní pracovníci se tak starají například o jídlo, hygienu nebo dávkování léků, v případě potřeby je zajištěna i doprava pro paní Vránovou.

„Vyzvednu paní a pojedeme na neurologii. Jinak ji vozím na koupání s plošinou. Mám velký auto, tak jí naložím i s vozíčkem," potvrzuje Jindřich Klouček z pečovatelské služby.

I díky němu tak zůstává rodina pohromadě.

autor: PLE
Spustit audio