Příběh huculů z Janovy Hory. Český rozhlas Hradec Králové je kmotrem jubilejního dvacátého huculka
„Nejkrásnější pohled na svět je ze hřbetu koně" - to v Krkonoších platí dvojnásob. Ale znáte-li i příběh huculských koní, kteří tam získali nový domov, nabude pro vás vlání travin na horských pastvinách, jízdy po kousku nebe s dalekými výhledy i horská úbočí plná slunce a vůní, docela jiný rozměr. Byla to radost přijmout před léty první pozvání na Janovu horu na křtiny hříbat.
Sledovali jsme úsilí tamních farmářů doslova o záchranu plemene pracovitého, houževnatého koníka, jehož původním domovem byly Karpaty. O vybudování rodu s dobrou, ba vynikající pověstí, o novou tradici.
Pastviny na Janovce, to byly pro koně z hor podmínky nikoli nepodobné těm původním - nadmořskou výškou, přírodními poměry a především volností. Huculové ale už v Krkonoších neměli tahat klády, ani trén jako kdysi u rakouské armády. Začali spásat horské louky všude tam, kde hrozil zánik typickým lučním enklávám. Do těchto unikátních přírodních společenstev, se tak i jejich přičiněním začaly vracet vzácné druhy květin a bylin.
První kobylka, kterou jsme křtili se jmenovala Lada
Nádherně hnědooká hnědka. A co víc, její matka byla Eliška. Už tehdy nám dali vybrat ze jmen, která podle tradice začínají v jednom roce od jednoho písmene abecedy, a právo pojmenovat má ten, kdo hříbě první uvidí. No a řekněte sami - Eliška a Lada. Jakou radost měla vedoucí programu Českého rozhlasu Hradec Králové Lada Klokočníková, když jí Eliška Pilařová přivezla prvního dřevěného koníčka, dárek pro kmotry!
Český rozhlas Hradec Králové si zkrátka vzal Janovu horu „za svou" a řada našich kmotřenců se rozrostla - Lada, Majka, Noemi, Ornela, Pohádka, Romeo, Sírius, Šemík, Tajga, Útes a Úpa, Vega, Záře a Žolík, dcera naší Pohádky - Apolenka, Beduín, Cit, Divizna a Efekt. Ne všichni zůstali v Krkonoších, některé naše kobylky ale už mají na farmě svá hříbata a tak jsme křtili už i děti „našich" koní.
Jiní se vydali do světa a obstáli na výbornou, další slouží ve strážní službě národního parku. Však Janova hora má od roku 1987 statut rozmnožovacího chovu a od roku 1997 je jedním ze zakládajících členů Asociace chovu huculských koní. Ročně čítá její stádo kolem sedmdesáti kusů.
Mnohokrát už jsme z Janovky živě vysílali, natáčeli jsme tam několik reportáží, rádi zveme na všechny zimní i letní akce. Snažíme se podpořit farmu, a tak i poděkovat za úžasnou práci, kterou rodina Karbusických, i celá jejich parta, pro koně i pro Krkonoše dělají. Na oplátku máme možnost natočit jedny z nejhezčích pořadů, vždy se dozvědět spoustu zajímavého, vydat se do hor v sedle, anebo jen strávit den v horách - v té úžasné kulise koní a pastvin, v tisíci metrech nad mořem pod Černou skálou, Šeřínem a Mechovincem.
O letošních křtinách se tedy Český rozhlas Hradec Králové stane kmotrem dvacátého, jubilejního huculka. Z jedenácti letošních hříbat, tentokrát od písmene G, pokřtíme Grafita - tak trochu mediální jméno nám Janováci vybrali!
Těšíme se i na setkání s ostatními kmotry - opět přijedou lékaři i architekti, muzikanti, herci i sousední chalupáři a přátelé „Janovky". Zveme i vás!
Křtiny začínají v sobotu 3. června 2017 o druhé odpoledne a chybět nebudou ani ukázky koní a jejich dovedností. Jezdit budou moci i děti, na které čeká také hřiště v louce i stádo koz a chlupatých kraviček. Po křtinách se jako vždy sejdeme v hospůdce Na farmě, povíme si i o nových plánech statečných lidí a koní z Janovy hory a vzpomeneme i na koníka prvního, Bludičku. Její pomníček - kámen ve tvaru srdce - stojí v břehu nad cestou k farmě.
Historie farmy
V roce 1979 přišla na Janovu Horu první skupinka brigádníků z Českého svazu ochránců přírody, a ujali se práce na objektu bývalého teletníku. První koně, kteří přišli do opravených stájí na jaře v roce 1980, byli původně určeni pro využití na letních brigádnických táborech a jednalo se o směs různých plemen.
První huculská klisna s hřebcem přicestovali ještě poslední den téhož roku. Hřebec 341Gurgul IV-2 byl na památku tohoto data pojmenován Silvestr a klisna K-106 Goral XII-8 - Bludička. S příchodem na farmu se totiž po útěku ztratila v horách a několik dní ji hledali v hlubokém sněhu. Postupně byli dokupováni huculští koně z různých koutů naší vlasti, a z původně malého stáda se kvalitním chovatelským úsilím stal chov huculských koní s uznávaným renomé.
V roce 1987 v srpnu byl farmě předán statut rozmnožovacího chovu huculského koně. Chovný cílem je udržet dlouhověkého koně tvrdé konstituce, vytrvalého, skromného, nenáročného, s klidným temperamentem, dobrého charakteru, uchovávajícího si přirozené instinkty svého divokého předka.
Tradice Křtin na Janově hoře sahá právě do roku 1987. Každoročně jsou na farmě slavnostně křtěna hříbata, která se toho roku na Janově hoře narodila. Jména všech hříbat začínají každý rok stejným písmenem abecedy (v roce 1987 bylo 6 hříbat pojmenováno jmény začínající písmenem A), a jejich jména jim podle tradice vybírá z předem připraveného jmenného seznamu ten, který narozené hříbě první spatří. Každé hříbě také má svého kmotra, který mu popřeje do života a v následujících létech má také plnit své kmotrovské povinnosti.
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
