Před 250 lety se začal Hradec Králové měnit na vojenskou pevnost

"Výstava chce představit zájemcům hradeckou pevnost jako složité technické a stavební dílo. Příští rok si připomínáme výročí 250 let od zahájení stavby. A proč se pevnost začala vůbec stavět? Hlavním důvodem byly události ve 40. až 50. letech 18. století, kdy ve válkách o Rakouské dědictví byla rakouská monarchie poražena a přišla o celé Slezko a území Kladska. Tím pádem byli ztraceny i pevnosti které chránily Habsburské soustátí od severu. Musela se postavit nová hranice s novými opěrnými body a jedním z nich byl i Hradec Králové", říká Mgr. Radek Bláha z královéhradeckého muzea.

Hradecká pevnost se stavěla více jak 20 let. A to hned nadvakrát!

Čtěte také

"První fáze byla stavěná jako hliněná s hliněnými valy, pak se přikročilo k rozsáhlé rekonstrukci, hliněné valy byly obezdívány a byl obestavěn celý střed Hradce Králové. Když se podíváme na půdorys, představíme si takovou osmicípou hvězdici. A i když pak byla pevnost v 19. století zrušena a hradby byly rozvezeny, tak stejně jsou stále zaznamenány v mapě města. Jejich trasu kopírují některé ulice, např. ulice Šimkova, Hradební. Pevnostní počátky má i Gočárova třída", upřesňuje Mgr. Radek Bláha.

S výstavbou byly spojeny i rozsáhlé zemní a stavební práce. Bylo nutné zdemolovat veškerá hradecká předměstí, vystěhovat všechny obyvatele. Ti se přestěhovali na předměstí jako jsou Kukleny, Nový Hradec nebo Pouchov.Mgr. Radek Bláha

A potvrdil se v minulosti nějak vojenský význam pevnosti?

"Dá se říci, že pevnost svůj účel splnila. Od konce 18. století do roku 1866 nepřekročila noha nepřátelského vojáka severní hranice státu. Byla dobře zabezpečena. Hradecké pevnosti se vytýká, že nezabránila porážce Rakušanů v bitvě roku 1866. V té době byla však už pevnost zastaralá, už před tím byla zrušena a nepočítalo se s tím, že by měla postup nepřítele zastavit," vysvětluje Mgr. Radek Bláha.

Proč se tedy začala bourat po Prusko-Rakouské bitvě na Chlumu roku 1866?

"Město stálo o zrušení pevnosti a o převzetí pevnostních pozemků. Roku 1893 město vyjednalo podmínky odkoupení a nakonec tyto pozemky rozprodalo", dodává archeolog Mgr. Radek Bláha.

Předsunutá pevnůstka, takzvaná flošna u dnešní botanické zahrady|foto: Muzeum východních Čech v Hradci Králové

Jaké unikáty v muzeu na výstavě uvidíme?

Na výstavě je možné spatřit jedinečný soubor vzácných map a stavebních plánů z doby budování pevnosti, které nebyly v takové míře dosud prezentovány, dále pak cenné architektonické pozůstatky královéhradecké pevnosti, dobové inženýrské a měřické pomůcky i předměty, přibližující vojenství 18. století.

Návštěvníci mohou porovnat i plány zachycující postup výstavby pevnosti po jednotlivých letech.

Mezi největší rarity náleží dvě rozměrné hradební pušky pruské provenience z období kolem roku 1740 ze sbírek Muzea východních Čech v Hradci Králové, které jsou vystaveny vůbec poprvé.

Takzvaná panenka, pozůstatek hráze mezi Labem a původním pevnostním příkopem|foto: Muzeum východních Čech v Hradci Králové

Dále jsou vystaveny minérské kyrysy či nepříliš často dochované jezdecké holínky. Trojrozměrné předměty doplňuje řada vyobrazení, které postihují barvitost rakouského císařského vojska a jeho proměny během 18. století.

Původní dobové plánové dokumentace představují jednotlivé části pevnosti (opevnění, úpravy říčních koryt, vojenské objekty...) včetně dobové terminologie. Zvláštní důraz je kladen na dodnes dochované části pevnosti, které je možné ve městě i v okolí spatřit.

Stěžejním exponátem této části je Žaloudkův model královéhradecké pevnosti k roku 1865.

Za pozornost stojí i soubor pevnostních hraničních kamenů, pamětní desky zaniklých mostů a další exponáty.

K výstavě je připraven interaktivní doprovodný program pro mateřské, základní a střední školy. Otevřena je až do 1. ledna 2017 denně mimo pondělí vždy od 9:00 do 17:00 hodin.