Poprvé v historii umožní radnice v Hořicích občanům, aby rozhodovali o části městského rozpočtu

„Hledali jsme, ve spolupráci s vedením města, jak lépe komunikovat s občany. Jak je lépe zapojit do dění v našem městě. A vzhledem k tomu, že mám blízkou spolupráci se Dvorem Králové nad Labem, tak jsem věděl, že tam funguje participativní rozpočet,“ přiznává Dominik Lukaštík, zastupitel za ODS, který s touto myšlenkou za vedením města přišel.

Čtěte také

Dobruška vyhlásila 1. ročník participativního rozpočtu. Cílem je zapojit obyvatele do rozvoje města

Inspiraci našel v nedalekém Dvoře Králové nad Labem. Tam - a nejen tam - už participativní rozpočet nějakou dobu funguje a malá delegace ze Dvora přišla o výhodách a nevýhodách tohoto modelu na hořické zasedání zastupitelstva referovat.

„My jsme se již setkali se zástupci vedení města Hořice a komunikujeme s nimi na toto téma delší dobu. Byla to první veřejná prezentace pro zastupitele i veřejnost tady na zastupitelstvu,“ říká mluvčí města Dvůr Králové nad Labem Miroslava Kameníková, podle které je taková spolupráce mezi městy kolegiální a v pořádku.

Hořičtí se dozvěděli třeba i o drobných porodních bolestech, které zavádění participativního rozpočtu u sousedů přinesly.

Čtěte také

Hořice mají vše, co mnohá větší města a ještě něco navíc. Trubičky, motorky i kamennou krásu

Tyto informace podle Dominika Lukaštíka hodně pomohly. „Musím říct, že nám to velmi pomohlo především v procesu sestavování pravidel. Ale také nám moc pomohli v samotném hlasování, jak najít cestu, jaký systém zvolit, kteří občané mohou hlasovat, v jakém věku a podobně.“

To, že si Hořice participativní rozpočet zkusí a v prvním roce na podobné projekty vyčlení částku 300 tisíc korun, podpořili všichni zastupitelé - kromě místostarostky Jany Bouzkové ze sdružení Šance pro rozvoj.

Ta se zdržela s tím, že komunikace s občany je samozřejmě klíčová, ale lidé už svým způsobem možnost ovlivňovat dění ve městě včetně investic mají. „Nominujeme zástupce do komisí, čili poradních a iniciativních orgánů města, takovým způsobem, že sbíráme informace zvenčí a opravdu nesedíme v nějaké uzavřené bublině.“

Čtěte také

Hořice zvolily jednoduchou cestu, jak přimět lidi k lepšímu třídění komunálního odpadu

Participativní rozpočet je administrativně i finančně náročný, Hořice bude jeho realizace stát desetitisíce korun.

A výsledek nemusí být odpovídající vynaloženému úsilí a penězům, což je podle Jany Bouzkové vidět i právě na příkladu Dvora Králové. „V šestnáctitisícovém městě se po čtyřech letech do toho nezakomponovalo více než zhruba 500 respondentů. Když to přenesu na hořické poměry, děláme veřejná projednávání územního plánu či odpadové politiky, a přijde nějakých 20 lidí. Takže jsem skeptik. Obávám se, že tohle zaměstná velkou spoustu osob pro projekty, které by mohly být vyslyšeny na komisích.“

O podmínkách a dalších podrobnostech k plánovanému zavedení participativního rozpočtu v Hořicích bude jednat rada města.