Pohřeb ohněm býval považován za trest. V Jaroměři mají výstavu o dějinách pohřbívání žehem

V období renesance se učenci a umělci začínají zasazovat o pohřbívání žehem v duchu antických tradic.

„V polovině šedesátých let 18. století je znám pohřeb ohněm na hranici v Londýně. Nejednalo se však o ojedinělý případ. Na území Spojených států amerických bylo zpopelněno několik těl ještě před koncem století", říká kurátor jaroměřské výstavy zaměření na dějiny pohřbu, David Doubrava.

Průlomem v Evropě byl rok 1869, kdy ve Florencii zemřel indický maharadža. Byl zpopelněn v městských sadech na pietní hranici.

Případ vzbudil velkou pozornost na lékařských kongresech ve Florencii a Římě. Výsledkem bylo, že roku 1874 byla v novém italském zákoně povolena kremace.

Čtěte také

První novodobé krematorium bylo postaveno v Miláně z prostředků švýcarského průmyslníka Alfréda Kellera a svůj provoz zahájilo 22. ledna 1876. Šestého prosince téhož roku pak bylo uvedeno do provozu také první mimoevropské krematorium a to ve Washingtonu.

První krematorium v Čechách bylo postaveno v Liberci v roce 1916

Chybělo ale povolení a zákon o kremaci. A tak muselo jeho fungování skončit. Pozůstalí převáželi své zemřelé ke zpopelnění do sousedního Německa.

Redaktorka Eva Boudová v Jaroměři na výstavě o historii pohřbívání žehem|foto: Zdeněk Bláha

Významným bodem v historii pohřbívání žehem je 1. duben 1919, kdy byl u nás vydán nejkratší zákon tzv. Lex Kvapil, obsahující pouze dva paragrafy a dvě věty: § 1 - Pohřbívání ohněm jest povoleno, § 2 - Provedením zákona je pověřen ministr veřejného zdravotnictví ve srozumění s ministrem vnitra a spravedlnosti.

„V současné době funguje na našem území 27 krematorií", říká David Doubrava.

O dějinách pohřbu žehem a krematoria v Čechách se dozvíte víc na aktuální výstavě v jaroměřském muzeu. Výstava je otevřena do 26. listopadu 2017.