Pěchotní srub Březinka je ozdobou Běloveského pevnostního skanzenu. Překvapí autentičností i příběhy
Srdcem Běloveského pevnostního skanzenu v Královéhradeckém kraji je pěchotní srub N-S 82 Březinka, který od roku 1989 spravuje Klub vojenské historie Náchod. Tito nadšenci dokázali bunkr vrátit do stavu, v jakém byl v roce 1938. Díky původnímu vybavení má dobovou atmosféru a velkou vypovídací hodnotu. Najdete ho na turistické stezce z pevnosti Dobrošov směrem na Náchod.
V předválečných letech nebyl bunkr Březinka dokončen. Podle dostupných informací začala jeho stavba 4. října 1937 a skončila už 9. října. Při nepřetržité betonáži se spotřebovalo 1 365 kubíků betonu a zhruba 80 tun armaturního železa. V létě roku 1938 přibyly ještě dva pancéřové zvony. V době mobilizace, v září roku 1938 byl samostatný pěchotní srub těžkého opevnění plně vybaven a vyzbrojen.
Za války pak byl, stejně jako další podobné objekty, zdevastován odstraněním pancéřových prvků. Po válce chátral a místní si z něj brali stavební materiál. Z tohoto tristního stavu ho dokázali dostat nadšenci z Klubu vojenské historie Náchod. Dostavěli ho, zrekonstruovali a navíc se jim ho podařilo vybavit autentickým inventářem, někdy i díky doslova detektivnímu pátrání.
Jako třeba v případě originálního protitankového děla vzor 36 ráže 47 mm, jehož návrat do domovské Březinky v roce 2002 by stál za knižní zpracování. V bunkru se od průvodce dozvíte o jeho zajímavé historii. Na Březince byl osazen v létě roku 1938, za okupace ale zmizel na neznámém místě Atlantického valu.
Členové Klubu vojenské historie po něm pátrali všude po světě. Když už přemýšleli o tom, že nechají vyrobit repliku, dozvěděli se, že kanon Němci dovezli do pevnosti na norském pobřeží a v 90. letech ho norská armáda uložila do depozitáře Norského muzea ozbrojených sil. A tak se díky úsilí nadšenců, vstřícnosti norského muzea a s pomocí Okresního muzea Náchod podařilo vrátit jedinečnou zbraň na původní místo.
Dnes je chloubou pevnostního srubu. Ovšem zdaleka ne jedinou. Mezi další cenné exponáty patří unikátní a plně funkční dobová filtrovna z roku 1938, dále pravděpodobně jediná zachovalá pevnostní telefonní ústředna nebo originální vařič v kuchyňce veliké „jako dlaň“.
Buldog vyžaduje silné paže
O prázdninách roku 2024 si tu návštěvníci mohli poprvé vyzkoušet původní pevnostní čerpadlo Buldog, které na Březince sloužilo už v roce 1938 a částečně se dochovalo v jednom ze sousedních bunkrů. A právě tohle funkční čerpadlo bylo tím úplně posledním kouskem, který ve zrekonstruované pevnosti chyběl. Původní technologie čerpá vodu z vrtu studny buď ručním točením klikou, které je ale opravdu náročné a jen pro zdatné, nebo může pomoci elektrický pohon.
Bunkr nebo také řopík Březinka je opatřen i autentickými zbraněmi. Uvidíte tu expozici dobových uniforem a dalších základních věcí, které obyvatelé bunkru ke zdejšímu životu potřebovali. Uslyšíte morseovku ze zemního telegrafu, zkusíte si zamířit těžký kulomet a vyzkoušet imitaci střelby. Dobovou atmosféru tu obecně dotváří celá řada zvuků, včetně toho, který vychází od spícího vojáka.
V blízkosti Březinky provozují členové klubu ještě další dva bunkry, které jsou také zpřístupněné: bezbariérový pěchotní srub N-S 84 Voda v Náchodě-Bělovsi, kde je vystavena unikátní sbírka mapující historii československé armády první republiky, i boj za svobodu v první a ve druhé světové válce. Jen kousek cesty nad Březinkou stojí v lese pěchotní srub N-S 81 Lom s expozicí o československém opevnění, kde je možné se i občerstvit.
Kudy na Březinku: Od pěchotního srubu N-S 84 Voda v Náchodě-Bělovsi po naučné stezce „Po opevnění Běloves“ (asi 35 minut chůze do kopce) nebo z pevnosti Dobrošov po zelené turistické značce (asi 20 minut pěšky z kopce).
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.