Pacienti proslulého léčitele v lázních Lipové bývali v počátcích lázeňské léčby na šrot. A to doslova
Obec Lipová-lázně v Olomouckém kraji leží v podhůří Jeseníků. Táhne se mezi městem Jeseníkem a Ostružnou údolím říčky Staříče. Katastr vesnice sahá k vrcholu jedné z nejznámějších hor Hrubého Jeseníku, k 1 351 metrů vysokému Šeráku. V Lipové také začíná jedna z turistických tras vedoucích na vrchol hory.
Příběh zakladatele zdejších lázní Johanna Schrotha se velice podobá příběhu zakladatele vedlejších Priessnitzových lázní. Oba léčitelé byli přáteli a Johann si prý dokonce myslel na Vincencovu sestru. Ta se však v době nápadníkova pobytu na vojně, kde čerpal zkušenosti jako asistent zvěrolékaře, provdala za jiného. Johann Schroth byl stejně jako Vincenc Priessnitz samoukem, který pozoroval a léčil zprvu zvířata a později vodoléčbu aplikoval na sebe a další klienty.
V léčebných metodách Priessnitze a Schrotta byly ale kromě zevní vodoléčby podstatné rozdíly. Traduje se, že se jejich pacienti setkávali na hranici mezi jesenickými a lipovskými lázněmi a vyměňovali si alkohol, který byl zakázaný u Priessnitze, za jídlo, které se nedostávalo pacientům u Schrotha.
„Johann Schroth byl kamarád Vincence Peiessnitze, který založil lázně o kousek dál v Jeseníku. Oba dva byli přírodní léčitelé, ale každý používal jiné metody. Johann Schroth ordinoval suché a mokré dny. Suché dny spočívaly v tom, že pacienti drželi přísnou dietu, konzumovali pouze zeleninu a libové maso. V mokré dny pacienti nejedli vůbec nic, oddávali se potním zábalům a od rána do večera pili víno. A tady nám vzniká to známé rčení být na šrot. Naši hosté a pacienti se někdy ptají, zdali tuto metodu spojenou s konzumací vína aplikujeme stále, ale já jim musím říct, že to jim neumožníme. Už proto, že by nám zdravotní pojišťovny tuto léčbu neproplatily,“ usmívá se obchodní manažerka lázní Jitka Janíčková.
A co v Lipové-lázních léčí dnes? „Je to tradičně léčba nemocí kožních, jako je lupénka či ekzém, dále nemocí z poruch výměny látkové. Protože jsme lázněmi klimatickými, léčíme i netuberkulózní nemoci dýchacího ústrojí, duševní poruchy a probíhá tu také léčba dětí, která se týká nemocí kožních a dýchacího ústrojí,“ dodává Jitka Janíčková.
V lázeňském parku v současné době po čtyřleté pauze, kdy byly lázně znovu otevřeny v roce 2017, probíhá rekultivace. Vznikají tu nové cesty, lavičky, zákoutí, rekonstruují se objekty a buduje nové odstavné parkoviště, aby auta nemusela zajíždět přímo do areálu. „Po znovuotevření lázní v květnu 2017 jsme měli ubytovací kapacitu pro naše pacienty šedesát lůžek, v tuto chvíli jsme na čísle 280 lůžek,“ dodává k velikosti rodinných lázní Jitka Janíčková.
V okolí se pak nachází řada turisticky atraktivních míst a cest a přímo v obci je Faunapark. V této malé zoologické zahradě chovají volně létající papoušky, tygry, surikaty, klokany, opičky, plazy a další zvířata. Severně od Lipové-lázní jsou přístupné rozsáhlé jeskyně Na Pomezí.
Partneři
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.