Textil v hradeckém kraji propouští, části firem se však daří

23. září 2010

Propouštění, časté záporné výsledky hospodaření, změny vlastníků a stálý boj s asijskou konkurencí. Tak se dá charakterizovat současný stav textilního průmyslu v Královéhradeckém kraji. Textilu se v regionu nevyhnul ani úplný konec firmy v podobě konkurzu náchodské Tepny. Řadě firem se však daří s čínskou konkurencí bojovat a vykazují kladné výsledky, vyplynulo ze zjištění ČTK.

"Český textil narazil na levnou čínskou konkurenci nejvíce ze všech oborů v Česku. Kdo se nepřeorientoval z masové výroby na výrobu zboží vyšší třídy a nemodernizoval, bude mít ještě velké problémy," řekl ČTK podnikatel v textilu a prezident Asociace exportérů Jiří Grund. Život na vývoz orientovanému textilnímu odvětví podle něj navíc velmi ztěžuje i posilující kurz koruny a růst cen elektřiny.
Za loňský rok textilní obor v hradeckém kraji opustilo 11 procent zaměstnanců. Na konci loňského září v něm pracovalo 8300 lidí, což bylo meziročně o více než 1000 lidí méně, uvedla hradecká pobočka Českého statistického úřadu.
Se současnou cenou práce není Česko v textilu podle ředitele hradeckého úřadu práce Martina Horáka schopné podnikům z východu a Asie konkurovat. "To byl i případ prosincového konce výrobce košil Delen v Hradci Králové," řekl Horák. O práci v Delenu přišlo přes 100 lidí. Hlavní měrou se na poklesu zaměstnanců v textilu v kraji podílel krach Tepny, kde práci ztratilo asi 200 lidí.
K výrazné redukci zaměstnanců přistoupila i společnost Tiba, která v současné době balancuje nad propastí konkurzu. Tiba, která je největším českým výrobcem potištěných tkanin, od roku 2005 propustila přes polovinu z původních asi 1200 zaměstnanců a uzavřela jednu tiskárnu a jednu tkalcovnu. Loni Tiba sama přiznala, že je v úpadku a požádala o soudní vyrovnání. To však věřitelé v lednu odmítli. Soud zatím o případném konkurzu Tiby nerozhodl.
Hospodaření textilních firem se v mnoha případech pohybuje v červených číslech. Podle posledních dostupných údajů za rok 2005 utrpěla největší propad, 270 milionů korun, společnost Textonnia Czech z Hronova na Náchodsku. Tiba měla ztrátu 225 milionů korun. V červených číslech skončily předloni i textilky Mileta Hořice, Texlen Trutnov a Bartoň Náchod.
Řadě textilek se však s konkurencí levného asijského zboží daří bojovat. "Cestou je soustředit se na výrobu zboží vyšší a luxusní třídy a budovat vlastní značku," řekl Grund. Jeho firma z Mladých Buků na Trutnovsku je zisková a loni zvýšila prodej o pět procent na přibližně 320 milionů korun. "Kolem 90 procent exportu jde pod naší značkou," řekl Grund.
Trvale v zisku je i společnost Veba z Broumova na Náchodsku, která je s miliardovými tržbami předním evropským výrobcem damašků a froté zboží. Dovozu levného zboží z Asie podnik, mimo jiné, čelí uzavíráním výrobně-obchodních aliancí s partnery v západní Evropě. Loni tak Veba převzala výrobu dánské textilky Georg Jensen Damask a výrobu žakárského bytového a oděvního sortimentu zajišťuje i pro své dřívější konkurenty z Německa nebo Rakouska.
Rostoucí trend vykazuje společnost Batist z Červeného Kostelce na Náchodsku, která vyrábí obvazový a další zdravotnický materiál. "Loni jsme zvýšili tržby o 15 procent na 230 milionů korun. Letos počítáme s růstem na zhruba 276 milionů korun," uvedl obchodní ředitel Batistu Tomáš Mertlík.
Daří se i kožešnické společnosti Kara Trutnov, která patří k lídrům českého trhu s koženými a kožešinovými oděvy. Firma se chce více prosadit na Slovensku a v Polsku. Letos by v těchto zemích chtěla otevřít kolem osmi nových prodejen, v Česku má prodejen přes 30.
U dvou textilek v hradeckém kraji se nedávno změnili vlastníci. Mileta Hořice loni v září oznámila své převzetí indickou Alok Industries. Lnářskou skupinu Texlen loni ovládla společnost A&CE Services, která je členem finanční a poradenské skupiny A&CE Group. Noví majitelé chtějí pro Texlen nalézt silného strategického partnera z oboru.

Spustit audio