Nedělní Noční linka: Starobní důchod a spoření

14. září 2025

Máte už jasno, z čeho budete žít v důchodu? Spoléháte na stát, nebo radši šetříte sami? Dáváte peníze do penzijního připojištění, nebo do matrace? Myslíte si, že se vám stát odmění, nebo že vás nechá napospas? A co vaše děti – budou se o vás starat, nebo spíš budou potřebovat, abyste vy pomohli jim?

Důchod a peníze na stáří – to je téma, které vyvolává víc otázek než odpovědí. Pro někoho je penze jistota, že po letech práce přijde klid a pravidelný příjem. Pro jiného strašák, že bude muset počítat každou korunu a šetřit i na léky. Někdo se spoléhá na rodinu, jiný raději investuje do nemovitosti nebo penzijního fondu. Pravda ale je, že o budoucnost se bojí skoro každý. Ať už proto, že slyšel, jak systém stárne, nebo proto, že má vlastní zkušenost – nízký důchod rodičů, drahé bydlení nebo rostoucí ceny. Penze není jen o číslech – je to i o důstojnosti a pocitu bezpečí.

Podle dat Ministerstva práce a sociálních věcí dostává v Česku starobní důchod přes 2,3 milionu lidí. Průměrná penze v roce 2025 činí 20 300 korun, což pokrývá jen asi 55 % průměrné mzdy. Přesto více než 60 % seniorů přiznává, že s důchodem sotva vyjde. Penzijní připojištění má zhruba polovina Čechů, ale většina do něj posílá méně než 1000 korun měsíčně. Odborníci upozorňují, že čím dřív člověk začne spořit, tím menší je riziko chudoby ve stáří. Výzkumy STEM ukazují, že 70 % lidí se bojí, že jejich penze nebude stačit, a dvě třetiny populace tvrdí, že stát by měl systém zásadně reformovat. Zdroj: MPSV, STEM/MARK 2025.

Na vaše příběhy a názory se v dnešní Noční lince z Prahy už teď těší Honza Macoun.

Volat do studia můžete na telefonní číslo 731 800 900 nebo psát na e-mail linka@rozhlas.cz, případně využijte webový formulář www.rozhlas.cz/linka.

autor: Honza Macoun
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.