Malířka Alena Antonová a keramička Hana Benešová spolu rozdávají radost na Šolcově statku v Sobotce

Celoživotní inspirací se pro letošní jubilantku, akademickou malířku Alenu Antonovou (nar. 1930) stal Fillův kubismus, který interpretuje svým osobitým stylem. Její vrstevnice, akademická sochařka Hana Benešová (zemřela 2006) se při tvorbě užitkové a dekorativní keramiky obracela hlavně k přírodě a čerpala i ze své celoživotní lásky ke zvířatům. 

Díla obou znamenitých umělkyň se teď potkávají v areálu Šolcova statku v Sobotce, v lapidáriu (bývalé maštali) a v Galerii Karla Samšiňáka, ve které se s galeristou Janem Samšiňákem sešla Vlaďka Wildová.

0:00
/
0:00

Alena Antonová měla blízko i k předchozímu hospodáři Šolcova statku a zakladateli galerie Karlu Samšiňákovi. Už v roce 1973 pro něj vytvořila první exlibris a pak už se stala jeho takřka „dvorní grafičkou“.

Když v roce 2008 zemřel a statek převzal jeho syn Jan, spolupráce s umělkyní pokračovala.

A jen těžko najdete druhého výtvarníka, který by měl tak blízko k minulému i k současným hospodářům Šolcova statku.

Manželka toho dnešního, Sylva Samšiňáková, zná Alenu Antonovou od nejútlejšího dětství.

Její maminka, akademická sochařka Hana Benešová se s ní totiž setkala už v roce 1945, kdy obě zahájily studia na Státní odborné škole keramické v Praze a až do smrti Hany v roce 2006 je pojilo přátelství.

Akademická malířka Alena Antonová (* 16.12.1930 Praha)
studovala v letech 1945 až 1948 na Státní odborné škole keramické v Praze, 1948 až 1949 na Státní grafické škole u prof. Karla Tondla a 1949 až 1955 na Vysoké škole uměleckoprůmyslové u profesora Emila Filly. Je mj. držitelkou Medaile Václava Hollara za celoživotní dílo, řadu ocenění získala za tvorbu exlibris. Celoživotní inspirací se pro ni stal Fillův kubismus, jejím oblíbeným tématem je žena, vedle níž se často objevují kočky a psi. Věnuje se volné, užité a drobné grafice (dřevořez, linoryt, suchá jehla, lept), knižním ilustracím i malířské tvorbě. Je členkou Spolku pražských výtvarných umělců (od r. 1991), Sdružení českých umělců grafiků Hollar (od r. 1992) a Spolku sběratelů a přátel exlibris (od r. 1983). Účastnila se nesčetných společných i samostatných výstav doma i v zahraničí. Její dílo je zastoupeno ve sbírkách v Česku (např. Galerie hlavního města Prahy), na Slovensku, v Německu, ve Francii, v USA a v Izraeli.

V současnosti Alena Antonová pomáhá při sestavování výstavních plánů Galerie Karla Samšiňáka i sousedního lapidária, s instalacemi expozic, přivádí sem výtvarníky zvučných jmen.

Pracovitá umělkyně, milovnice přírody Hana Benešová

Keramika a porcelán Hany Benešové pozoruhodně ladí s citlivě zadaptovanou bývalou maštalí – dnes Lapidáriem Šolcova statku.

Dcera Sylva připravila výstavu z tvorby své maminky ze všech tvůrčích období a přidala i několik komorních prací ze své vlastní keramické tvůrčí dílny.

Tvorba Hany Benešové odkazuje k poetickému realismu. V lapidáriu jsou k vidění sošky, reliéfy, kachle, vázy i soubory nádob.

Z tvorby Hany Benešové v Lapidáriu Šolcova statku v Sobotce

Návštěvníci určitě nepřehlédnou bustu umělkyně od akademického sochaře Petra Šturmy (1930 – 1995), manžela Aleny Antonové, ani černobílé snímky, které život pilné sochařky výmluvně charakterizují.

„Hana Benešová nikdy nemluvila o talentu a šikovných rukou, to považovala u umělce za samozřejmost. Své nadání si snad ani neuvědomovala. Po celý život byla velmi skromná a nijak se neprosazovala. Ve svém ateliéru vydržela sedět celé dlouhé hodiny, někdy i hluboko do noci. Štěstí, krásu a radost, kterou za svého života rozdávala, dokázala vypálit v žáru keramické pece i do svých děl,“ napsal v roce 2009 profesor Jaroslav Žižka do katalogu o umělkyni.

Aktuální výstavu keramiky a porcelánu z tvůrčí dílny své tchyně Hany Benešové představil v Lapidáriu Šolcova statku Jan Samšiňák:

Obrazy a grafiky z tvorby akademické malířky Aleny Antonové budou v Galerii Karla Samšiňáka v Šolcově statku v Sobotce k vidění do 8. července, keramika a porcelán od akademické sochařky Hany Benešové v lapidáriu statku potěší návštěvníky do 31. října.

Akademická sochařka Hana Benešová (*16.2.1930 Praha †6.1.2006 Praha)
studovala v letech 1945 až 48 na Státní škole keramické v Praze, 1949 až 1954 na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v ateliéru prof. Otto Eckerta. Po ukončení studia pracovala jako výtvarnice Vývojového střediska n.p. Duchcovský porcelán, kde vytvořila řadu porcelánových figurek pro výrobu. Její Popelku z r. 1957 vyrábí Dux Bohemia dodnes. Poté, co byl atelier vývojového střediska přestěhován z Prahy do Duchcova a Hana ukončila mateřskou dovolenou, začala se věnovat práci s keramickou hlínou. Ve stejné době zahájila i pedagogickou práci. Působila jako učitelka a později i lektorka výtvarné výchovy. Od roku 1984 pracovala na volné noze ve svém atelieru v Úvalech u Prahy. Zabývala se tvorbou užitkové i dekorativní keramiky, často s přírodními motivy. Podle záznamů, které si celý život pečlivě vedla, vytvořila za téměř 60 let 12 tisíc věcí! Ty stále přinášejí radost svým majitelům v České republice, na Slovensku, v Belgii, Německu, Kanadě, Japonsku a Izraeli. Její tvorba je zastoupena ve sbírkách Uměleckoprůmyslového muzea v Praze a Polabského národopisného muzea v Přerově nad Labem.

Spustit audio

Související