Louky s černými skládkami a odkališti na Českolipsku se mění v ráj pro ptáky i pro lidi
V mokřinách řeky Ploučnice u České Lípy na severu Čech se dlouho hospodářsky nevyužívané louky s černými skládkami a starými úložišti kalů od konce roku 2019 mění na Ptačí park Mnišské louky. Domov pro luční a mokřadní druhy ptáků, obojživelníky, plazy, vzácné rostliny a také polodivoké koně. Oáza přírody přitom není oploceným nepřístupným ostrůvkem, ale láká k procházkám.
„Území ptačích parků se snažíme neuzavírat. Naopak mottem České společnosti ornitologické je ‚pro ptáky i pro lidi‘, to znamená, že se snažíme vhodně vytyčit návštěvnické trasy tak, aby území bylo prostupné, ale zároveň hlavně v jarním období nedocházelo k rušení hnízdících ptáků,“ vysvětluje správce parku Josef Rutterle.
V Ptačím parku Mnišské louky pozorovali ochránci přírody již přes 140 druhů ptáků. Některé žijí přímo zde, jiné sem zalétají z okolí. Mnišské louky jsou pravidelně zaplavovaná území, mokřady, tůňky i rozkvetlé louky. Různá prostředí jsou domovem různých druhů ptáků. Z mokřadních to jsou třeba čejky, bekasiny, chřástalové či vodouši. V parku se vyskytují i pro Českolipsko charakterističtí jeřábi popelaví, zaslechnout můžete slavíka modráčka a nad loukami krouží včelojed lesní.
S údržbou luk i tůní, kde žijí třeba kuňky nebo rosničky, pomáhají ochráncům přírody i polodivocí koně. Pětice klisen a hříbátko exmoorských pony spásají i expanzní druhy rostlin či náletové dřeviny. „Snažíme se do krajiny vracet i příbuzné vyhynulých kopytníků. Pomáhají nám udržovat porosty ve stavu, v jakém je chceme mít pro cílové druhy plátků,“ vysvětluje Josef Rutterle s tím, že na Mnišských loukách by se mohli objevit i jiné druhy kopytníků než jen koně.
Ptačí parky České společnosti ornitologické jsou nevládní rezervace vznikající především za podpory dárců a tak se do jeho rozvoje může zapojit prakticky každý. Cílová rozloha parku na Českolipsku je kolem sta hektarů. Většina zůstane volně přístupná, takže se o využití svého daru každý může přesvědčit na vlastní oči. Návštěvníci parku by měli využívat stávající cesty, nehlučet, být ohleduplní, mít pejsky na vodítku a nekrmit koně.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.