Lázně Luhačovice se chlubí úplně novou kolonádou. Nemoci tam z těla vyhání slanou vodou
Lázně Luhačovice ve Zlínském kraji s více jak třistaletou historií patří k nejnavštěvovanějším lázním na Moravě. Originální vzhled jim vtiskl slovenský architekt Dušan Jurkovič, který se nechal inspirovat lidovou architekturou Valašska.
„V Luhačovicích je v současné době k dispozici třináct minerálních pramenů, ale jen sedm z nich je přístupných na povrchu, to znamená, že je klienti mohou ochutnat přímo z pramene. Zbytek je v zemi a je využíván pro léčebné procedury, jako jsou koupele či inhalace,“ říká výkonný ředitel Lázní Luhačovice Jiří Dědek. K nejznámějším léčivým pramenům Luhačovic patří Vincentka, Aloiska a Ottovka.
V roce 1669 se objevila první písemná zmínka o léčivých pramenech v Luhačovicích, takzvaný Moravský bič na usazeniny. Šlo o slané léčivé prameny vyhánějící nemoci z těla.
Díky nově vybudované kolonádě se nyní Lázním Luhačovice vrátil jejich původní lesk. „Navštívit Luhačovice, znamená znovu je objevit, protože takhle je lidé ještě nemohli vidět. S touto kolonádou je můžou vidět až letos,“ vysvětluje Jiří Dědek.
Luhačovické minerální prameny se odjakživa používaly na léčbu dýchacích cest a hlasivek. Mezi významné a pravidelné hosty tak patřila řada umělců. Herců i zpěváků. K dalším osobnostem, které se do Luhačovic opakovaně vracely, patřil i hudební skladatel Leoš Janáček. Ten lázně navštívil celkem 24 krát a dokonce zde komponoval i své slavné dílo Liška Bystrouška.
Díky svému prvorepublikovému vzhledu jsou Lázně Luhačovice také rájem filmařů, natáčel se zde například oblíbený seriál Četníci z Luhačovic.
Partneři
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
