Lázně jsou minulostí, příběh Daniela a jeho ukrajinské babičky pokračuje v umění

17. červen 2017
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Pohled do přízemí muzea Inny Kolomijec v Železnici

V Železnici na Jičínsku mají nové, netradiční muzeum v exilu, na zahradě domu malíře a architekta Michaila Ščigola v Husově ulici. Připomíná významnou ukrajinskou sochařku, všestrannou umělkyni Innu Kolomijec, babičku Ščigolova syna Daniela, který se v železnických lázních léčil z následků dětské obrny. Inna tam z Kyjeva jezdila za ním, pečovala o něj, zároveň tvořila a upevňovala svůj umělecký vztah k Českému ráji.

Dcera Inny Kolomijec, Danielova matka Marina, nadějná keramička, tragicky zemřela v roce 1988. Malíř a architekt Michail Ščigol se pak s postiženým synem natrvalo usadil v Železnici v roce 1992.

Čtěte také

V železnické léčebně se, od jejího otevření do ukončení provozu (únor 1953 - září 2002), léčili dětští pacienti hlavně s následky po dětské mozkové obrně (DMO), s vadami pohybového ústrojí, po pooperačních stavech, případně s kombinovanými vadami. Pobyt trval většinou 3 - 4 měsíce, léčebna měla i vlastní školu.

„Při návštěvách v lázeňském městě babička Inna pečovala o vnuka a doprovázelo ho do léčebny, ale také tvořila. Vznikly desítky skic vedut Železnice, Jičína, Nové Paky a Hradce Králové, které dokládají velký umělecký talent sochařky. Víc než padesát komorních plastik ze šamotu, z hlíny, dřeva, a také skici a studie zdědil po sochařčině smrti její vnuk Daniel a své dočasné místo našly v manželově železnickém ateliéru," říká Olga Ščigol, současná manželka Michaila Ščigola.

„V roce 2011 se podařilo Danielovu část parcely zkultivovat a z rozpadlého hospodářského stavení tam pod dohledem památkářů vytvořit prosklený pavilon," popisuje cestu ke vzniku útulného stánku umění v Železnici.

Daniel Ščigol s Olgou Ščigol na zahradě u železnického muzea Danielovy babičky Inny Kolomijec

Upravený dům nejdřív sloužil účastníkům mezinárodních malířských plenérů, které se konaly v sousedním Jičíně. Později tam na Danielovo přání vznikla komorní galerie prací jeho babičky Inny. V prvním patře jsou k vidění působivá keramická díla Danielovy maminky Mariny.

Vznikla tak zároveň specifická a působivá připomínka lidského i uměleckého osudu dvou rodin, která je od června nově přístupná návštěvníkům o víkendech od 14 do 18 hodin.

Inna Kolomijec (1921-2005) pocházející z Kyjeva, je zasloužilou umělkyní Ukrajiny. Prošla dlouhou a složitou životní poutí (zúčastnila se druhé světové války), umělecky reagovala na mezní události v životě svého národa. Vytvořila mj. i celou galerii plastických portrétů svých současníků - sportovců, herců, vědců a spisovatelů. Mezi jejími díly jsou plastiky i žánrové kompozice.

Keramika Mariny Kolomijec

V železnickém muzeu návštěvníci uvidí kromě skic a reliéfů hlavně komorní sochařské práce od roku 1990 až 2000, ze kterých nejsugestivněji působí postavy žen z Černobylu nebo skulptura ztělesněné Ukrajiny, podlomená těžkým osudem, ale s pevným základem, který je nadějí pro budoucnost ukrajinského národa.

Celou tvorbou Inny Kolomijec prochází téma ženskosti, legend, bájí a životopisů. Čerpala nejen z ukrajinské historie a folklóru, ale i z antiky, byzantské kultury a zároveň sledovala světové trendy v umění. Kvalita jejího díla je natolik nadčasová a přesvědčivá, že je dodnes součástí muzejních sbírek.

Pro příchozí z ulice Robotnické
autor: VaW
Spustit audio